Sestavuje kalendáře a horoskopy, působí jako císařský geometr a pár let figuruje také coby asistent věhlasného vědce Tycha Braha. Co se týče oborů, které jsou Stehlíkovi vlastní, tedy matematiky a astronomie, nemá v Plzni sobě rovného. 

Na svět přichází na Tři krále roku 1571 do bohaté a vážené rodiny, která se dlouhodobě podílí na správě města a roku 1598 je povýšena do šlechtického stavu s predikátem z Čeňkova.

Ve 12 letech je Kašpar Ladislav (†1613) poslán na studia k pražským jezuitům, kde roku 1591 dosáhne titulu bakaláře svobodných umění. Mnohem víc než kněžská kariéra ho však lákají přírodní vědy, a tak jezuitskou kolej ještě toho roku opustí.

Ačkoliv není řádným studentem, navštěvuje přednášky z matematiky a geometrie na Karlově univerzitě, dva roky studuje i na univerzitě v bavorském Ingolstadtu. Odtud je už jen krůček na císařský dvůr…

Nejlepší přímluvce

„Tentokrát vám nepřivádím žádného nového destilátora, ale skutečného vědce,“ snaží se Rudolfa II. (1552–1612) navnadit lékař a přírodovědec Tadeáš Hájek z Hájku (1525–1600). Je jedním z mála, jemuž císař věří.

V přírodních vědách se dokonale vyzná a dokáže odhalit podvodníky, kteří naslibují kámen mudrců či výrobu zlata, vytáhnou z panovníka peníze a poté zmizí.

Právě na jeho přímluvu je počátkem roku 1599 přiveden ke dvoru i Kašpar Ladislav Stehlík, tou dobou již mistr, jenž zde naváže kontakt s řadou dalších vědeckých kapacit.

Seznámí se mimo jiné i se slavným dánským astronomem Tychem Brahem (1546–1601) nebo německým matematikem a astronomem Janem Keplerem (1571–1630).

Pravá ruka

Spolu s Brahem se v létě 1599 přesouvá na císařský zámek v Nových Benátkách (Benátkách nad Jizerou), jelikož v Praze tou dobou zuří mor. Slavnému astronomovi tam asistuje a pomáhá mu zřídit hvězdárnu a chemickou laboratoř.

Ještě toho roku se však musí vrátit do Plzně, jelikož mu tam jeho svéhlavý otec domluvil výhodný sňatek s Annou Geronisovou, ovdovělou dcerou plzeňského purkmistra Šimona Plachého z Třebnice.

Stehlík tak získá nejen značné jmění, ale i lukrativní funkci v městské radě, přesto se už v roce 1600 vrací do Prahy, aby spolupracoval s Brahem. Až po jeho smrti se uvolí k návratu do Plzně, kde se věnuje soukromé badatelské činnosti a tvorbě kalendářů.

Píše bestsellery

Ty vydává až do své smrti a soudě podle nákladů, v nichž vycházejí, patří Stehlík zřejmě k nejúspěšnějším autorům tohoto žánru.

Dobře si totiž uvědomuje, že to, co kalendáře prodává, nejsou jen strohá astronomická data či údaje o pohybu planet a dalších nebeských těles. Proto do nich zařazuje i nejrůznější pranostiky, dlouhodobé předpovědi počasí či tolik oblíbené horoskopy.

„V říjnu bude lidem v pravdě postaveným potřeby, aby se na péči měli a opatrovali jak před neduhy jedovatými, tak před nevěrnými přáteli,“ doporučuje například.

Dokonce stanovuje dny, v nichž je podle rozmístění hvězd vhodné péct, nakupovat, stříhat si vlasy nebo pouštět žilou.