„Hurá!“ volají Pražané a rukama nadšeně mávají na vzdalující se horkovzdušný balon. Píše se 31. říjen 1790 a francouzský průkopník balonového létání právě v české metropoli podniká první zdejší let.

Společnost mu v gondole dělá odvážný hrabě Šternberk. Své účasti začne litovat v momentě, kdy se balon dostane do větrného poryvu, který oba pasažéry málem vyklopí.

První horkovzdušný balon slavně vzlétl 21. listopadu 1783. Toto důležité, leč nezapamatovatelné datum, odstartuje novou éru létání a na bratry Montgolfierovy naváže celá řada dalších odvážných vynálezců.

Novinka si velmi brzy najde cestu i do českých zemí…„První malé balony zde vzlétly již na počátku roku 1784, jen něco přes půl roku po prvních veřejných experimentech ve Francii… Avšak vážní zájemci o problematiku létání, jimž nešlo jen o jednorázovou atrakci, byli u nás vzácní.

A pokud jde o pilotované balonové plavby, ty v českých zemích v podstatě až do druhé poloviny 19. století pořádali výlučně cizí vzduchoplavci,“ uvádí český propagátor vzduchoplavby František Oldřich Vaněk (1857–1923).

Zahraniční návštěvník má na svědomí i historicky první balonový let v Praze. Je jím Francouz Jean-Pierre Blanchard (1753–1809).

Krušné začátky

Blanchard touží konstruovat létající stroje od dětství. V květnu 1782 například nechal rozhlásit, že podnikne první let v „ptačím létajícím přístroji, se šesti křídly a ocasem“. Během demonstrace se však nezvedl ani o milimetr a měl z ostudy kabát.

Jeho zájem se krátce nato stočil na balony a zde konečně začal dělat pokroky. Poté, co jako vůbec první člověk v historii přeletěl kanál La Manche, si ho všiml i francouzský král a štědře ho odměnil.

Blanchard začne s balonem cestovat po Evropě a na podzim zapamatovatelného roku 1790 přijíždí i do Prahy.

Bez nádobíčka neletí

Vzlet balonu je naplánován na 31. října z Královské obory (dnes park Stromovka). Sekundanta mu bude dělat český šlechtic Jáchym Šternberk (1755–1808), který rovněž projevuje velký zájem o moderní vědy.

„Vzal do balonu i měřicí přístroje – barometry, teploměry, a tak tato plavba měla být současně první vědeckou vzduchoplavbou v českých zemích,“ píše historik letectví Pavel Sviták.

Počasí vyjde pěkné a 24 metrů vysoký pestrobarevný balon se za vysokého zájmu veřejnosti vznese k nebesům. Nadšený ryk přehlušuje jen slavnostní kanonáda z moždířů.

Chvíle hrůzy

Balon chvíli klidně stoupá, ovšem v jednu chvíli se dostane do silných turbulencí. Šternberk s Blanchardem se pevně drží, neboť gondola sebou nekontrolovatelně zmítá. Kvůli nepříznivým proudům navíc neustále stoupají.

Francouz proto vytáhne nůž a pohotově prořízne obal. Stroj však začne klesat mnohem rychleji, než by si oba letci přáli. Ze 1700 metrů se balon nezadržitelnou rychlostí řítí k zemi.

„Drama ukončilo tvrdé přistání, po němž se podle dobových zpráv hraběti »řinula krev z uší i nosu«. Ještě téhož večera však Šternberk dokázal bavit společnost svým posledním dobrodružstvím,“ píše současný publicista Jan A. Novák.

Ani Blanchard se nepříjemným zážitkem nenechá odradit a podruhé v Praze vzlétne o rok později, při příležitosti oslav korunovace Leopolda II. (1747–1792).

*** Parašutistou se stal z nouze ***

* Za sebou má již desítky letů. V roce 1793 však Blancharda ve vzduchu postihne nehoda, která ho málem stojí život.

* Jeho balon se zničehonic protrhne. Když Francouz vidí, jak se mu nafouknutá koule nad jeho hlavou deformuje, neváhá a s padákem vlastní výroby se vrhá přes okraj gondoly.

* Na rozdíl od zbytku svého stroje přistane hladce…S padákem jako první přišel o deset let dříve francouzský fyzik Louis-Sébastien Lenormand (1757–1837), Blanchard však tento vynález náležitě testoval – nejdříve na svém psovi, poté na sobě.