22. 11. 1963: V texaském Dallasu byl zavražděn americký prezident John Fitzgerald Kennedy.    
Domů     Otec balonového létání se v Praze málem zřítil k zemi
Otec balonového létání se v Praze málem zřítil k zemi
31.12.2024

„Hurá!“ volají Pražané a rukama nadšeně mávají na vzdalující se horkovzdušný balon. Píše se 31. říjen 1790 a francouzský průkopník balonového létání právě v české metropoli podniká první zdejší let.

Společnost mu v gondole dělá odvážný hrabě Šternberk. Své účasti začne litovat v momentě, kdy se balon dostane do větrného poryvu, který oba pasažéry málem vyklopí.

První horkovzdušný balon slavně vzlétl 21. listopadu 1783. Toto důležité, leč nezapamatovatelné datum, odstartuje novou éru létání a na bratry Montgolfierovy naváže celá řada dalších odvážných vynálezců.

Novinka si velmi brzy najde cestu i do českých zemí…„První malé balony zde vzlétly již na počátku roku 1784, jen něco přes půl roku po prvních veřejných experimentech ve Francii… Avšak vážní zájemci o problematiku létání, jimž nešlo jen o jednorázovou atrakci, byli u nás vzácní.

A pokud jde o pilotované balonové plavby, ty v českých zemích v podstatě až do druhé poloviny 19. století pořádali výlučně cizí vzduchoplavci,“ uvádí český propagátor vzduchoplavby František Oldřich Vaněk (1857–1923).

Zahraniční návštěvník má na svědomí i historicky první balonový let v Praze. Je jím Francouz Jean-Pierre Blanchard (1753–1809).

Krušné začátky

Blanchard touží konstruovat létající stroje od dětství. V květnu 1782 například nechal rozhlásit, že podnikne první let v „ptačím létajícím přístroji, se šesti křídly a ocasem“. Během demonstrace se však nezvedl ani o milimetr a měl z ostudy kabát.

Jeho zájem se krátce nato stočil na balony a zde konečně začal dělat pokroky. Poté, co jako vůbec první člověk v historii přeletěl kanál La Manche, si ho všiml i francouzský král a štědře ho odměnil.

Blanchard začne s balonem cestovat po Evropě a na podzim zapamatovatelného roku 1790 přijíždí i do Prahy.

Jak žil, tak zemřel. Blanchard skoná během svého 66. letu, když jej skolí mrtvice.
Jak žil, tak zemřel. Blanchard skoná během svého 66. letu, když jej skolí mrtvice.

Bez nádobíčka neletí

Vzlet balonu je naplánován na 31. října z Královské obory (dnes park Stromovka). Sekundanta mu bude dělat český šlechtic Jáchym Šternberk (1755–1808), který rovněž projevuje velký zájem o moderní vědy.

„Vzal do balonu i měřicí přístroje – barometry, teploměry, a tak tato plavba měla být současně první vědeckou vzduchoplavbou v českých zemích,“ píše historik letectví Pavel Sviták.

Počasí vyjde pěkné a 24 metrů vysoký pestrobarevný balon se za vysokého zájmu veřejnosti vznese k nebesům. Nadšený ryk přehlušuje jen slavnostní kanonáda z moždířů.

Chvíle hrůzy

Balon chvíli klidně stoupá, ovšem v jednu chvíli se dostane do silných turbulencí. Šternberk s Blanchardem se pevně drží, neboť gondola sebou nekontrolovatelně zmítá. Kvůli nepříznivým proudům navíc neustále stoupají.

Francouz proto vytáhne nůž a pohotově prořízne obal. Stroj však začne klesat mnohem rychleji, než by si oba letci přáli. Ze 1700 metrů se balon nezadržitelnou rychlostí řítí k zemi.

„Drama ukončilo tvrdé přistání, po němž se podle dobových zpráv hraběti »řinula krev z uší i nosu«. Ještě téhož večera však Šternberk dokázal bavit společnost svým posledním dobrodružstvím,“ píše současný publicista Jan A. Novák.

Ani Blanchard se nepříjemným zážitkem nenechá odradit a podruhé v Praze vzlétne o rok později, při příležitosti oslav korunovace Leopolda II. (1747–1792).

*** Parašutistou se stal z nouze ***

* Za sebou má již desítky letů. V roce 1793 však Blancharda ve vzduchu postihne nehoda, která ho málem stojí život.

* Jeho balon se zničehonic protrhne. Když Francouz vidí, jak se mu nafouknutá koule nad jeho hlavou deformuje, neváhá a s padákem vlastní výroby se vrhá přes okraj gondoly.

* Na rozdíl od zbytku svého stroje přistane hladce…S padákem jako první přišel o deset let dříve francouzský fyzik Louis-Sébastien Lenormand (1757–1837), Blanchard však tento vynález náležitě testoval – nejdříve na svém psovi, poté na sobě.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Dobrovolnice na Baltu chladily pivo a čelily urážkám
Cvičení švédské domobrany v roce 1927 si vysloužilo pochvalu i v novinách. Lotty, jak se říkalo příslušnicím ženského dobrovolnického sboru, se ukázaly jako výtečné kuchařky. Zvláštní uznání získaly za to, jak dokážou chladit pivo. Nešlo o znuděné paničky, které si odskočily od rodinného krbu. Ve 20. letech vznikly v některý pobaltských zemích organizace ženské domobrany, které následně vydatně […]
premium
Provokovaly plné stadiony za protektorátu Němce?
„Gól,“ bouří fanoušci na tribuně na pražské Letné. Vlastenecká fotbalová srdce jásají. Právě se podařilo poslat branku do sítě nenáviděných okupantů. Kromě míče na jejich adresu občas letí vzduchem i peprná nadávka, buráky, nebo dokonce kámen… „Čechům, kteří ve sportu, jak známo hrají velkou úlohu, bude i nadále ponechána volnost, aby si pořádali svoje zemské […]
premium
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku.  Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz […]
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Věda a vynálezy
Měla první řiditelná vzducholoď problémy s větrem?
I když fouká slabý větřík, Giffard se nedokáže se svou vzducholodí otočit a letět nazpět. Je zklamaný, nicméně radost mu udělá alespoň to, že s ní může zatáčet. Je to pro něj důkaz, že plně řiditelná vzducholoď není hloupým výmyslem. Chce to jen víc času a peněz, aby ji byl schopen sestrojit…   Síla páry ho […]
Zachránil lékař bez diplomu tisíce dětí?
Od roku 1903 hostí newyorský Coney Island lunapark, který však spíš než klasický zábavní park připomíná přehlídku zázraků. K vidění je tu celá řada kuriozit – obřím modelem Vernovy ponorky počínaje a vesničkou plnou „pravých“ živoucích trpaslíků konče. Dokonce jsou tu i první inkubátory. I s předčasně narozenými dětmi!  Novorozenci, umístění ve zdejším zařízení, jsou […]
Dobyl slovenský rodák svět svými tužkami?
Ve vzduchu poletují klobouky. „Penkala to dokáže!“ ozve se z rozjásaného davu, když se letoun slavného vynálezce odlepí od země. S vlastním strojem, dlouhým skoro 11 metrů, vzlétne jen o pár let později než bratři Wrightové. Ti jsou také jeho největším vzorem.  Když Eduard Penkala (1871–1922), rodák z Liptovského Mikuláše, v pouhých 50 letech umírá na zápal […]
Prskavkami Jakub I. oslavil svoje přežití
Pokouší se zkrotit oheň. Kallinikos z Heliopole pracuje na strašlivé zbrani, která má ničit nepřátelské lodě, a to i pod vodou! Jenže jeho experimenty se trochu zvrtnou. Místo speciální tekuté „bomby“ řecký architekt vynalezne prskající směs, ze které dnes mají radost děti i jejich rodiče.   S „výbušnou hlínou“ – směsí síry, ledku a dřevěného […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz