Hodiny, které stráví František Lexa studiem jednotlivých druhů egyptského písma, se počítají na tisíce. V knihách leží většinou v noci, neboť přes den vyučuje na střední škole. Ač matematik, kouzlu starověkého Egypta naprosto propadne.
Je poněkud paradoxní, že zemi pyramid navštíví František Lexa (1876–1960) jen třikrát, a to vždy krátce.
Poprvé v roce 1930, kdy si cestu do Egypta hradí z vlastních prostředků, podruhé jako člen naší kulturní delegace v roce 1956 a potřetí na sklonku svého života, když připravuje v Káhiře založení Československého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy.
Právě jeho zásluhou se přitom v Praze počátkem 20. let začala přednášet egyptologie, nauka o starověké říši na Nilu. Poněkud zapomenutý učenec se stal i prvním autorem překladů staroegyptských textů do češtiny. Těžko uvěřit, že egyptský jazyk a písmo začal studovat jako samouk!
Smysl pro logiku
Na svět přišel 5. dubna 1876 v Pardubicích. Jeho otec působí ve městě jako advokát a František po něm podědil bystrost a hloubavost, touhu po vědění i obdivuhodnou houževnatost. Tyto vlastnosti se u něj projeví už na pardubické obecné škole.
A nevytratí se ani později, když začne navštěvovat v Praze v Žitné ulici gymnázium. Tam se jeho smysl pro přemýšlivost a logiku projeví především v matematice a fyzice, což je také důvod proč se na univerzitě nechá zapsat jako posluchač právě na tyto obory.
Zájem ho však přivede i na přednášky z filozofie a psychologie. Roku 1899 mladý Lexa promuje a dva následující roky působí jako středoškolský učitel matematiky.
Psycholog písma
Lexa však brzy zjistí, že matematika ani fyzika nejsou obory, jimž by se chtěl věnovat po celý život. Roku 1903 se stane doktorem filozofie a pro svou habilitační práci v oboru psychologie si zvolí pozoruhodné téma – psychologie písma.
Při podrobném studiu se dostane až k hieroglyfům, načež egyptologii zcela propadne.
Začne se egyptštině učit na překladech náboženských textů, vrhne se do studia egyptského náboženství a brzy se stane kapacitou i na démotštinu, lidové písmo, které se v Egyptě běžně používalo až do 5. století n. l. V roce 1927 je v Praze jmenován vůbec prvním řádným profesorem egyptologie.
Gigantické dílo
Od vzniku samostatné republiky je Lexa neúnavným organizátorem všech akcí, které jen trochu souvisí s jeho milovaným Egyptem.
„Působil v Orientálním ústavu jako tajemník kulturní sekce, přednášel na univerzitě v Praze, psal odborné články, studie i knihy,“ zmiňuje se spisovatel Milan Codr (1925–1996).
Volný čas tráví nejraději na horách, kde čerpá síly pro dokončení svého gigantického díla Gramatika démotiky, které ho katapultuje na světovou špičku v oboru. Vydá ho v roce 1951, téměř po 23 letech příprav. Ani pak ale neztrácí pracovní elán.
Dál přednáší, cestuje a v roce 1958 pomáhá se zřízením Československého egyptologického ústavu v Káhiře.
V jeho čele však stojí pouze krátce, do své smrti v roce 1960. Naštěstí má nástupce, kteří v jeho započatém díle pokračují a podílejí se na řadě výzkumů a objevů starověkých památek dodnes.
