Francouzský egyptolog Gaston Maspero překvapeně pozvedne obočí. Na konci června 1886 učiní šokující objev. V údolí Dér el-Bahrí nalezne záhadnou mumii. Má svázané ruce a nohy a ve tváři děsivý škleb. Kvůli němu se pro ostatky vžije označení „křičící mumie“. K objasnění jejího tajemství dojde až o více než 120 let později…

Lékaři se připravují na pitvu záhadné mumie. Ta je neobvyklá i díky dalším detailům. Není totiž nabalzamovaná tak, jak bylo ve starém Egyptě obvyklé. Z těla například nebyly odstraněny vnitřní orgány včetně mozku.

Pozůstatky byly nadto roku 1886 nalezeny v cedrové rakvi. A aby toho nebylo málo, mumie je zabalená do kozí kůže, která byla ve starověku považována za rituálně nečistou.

„Pitva, kterou lékaři provedli v roce 1886 za přítomnosti Maspera, do tajemství mnoho světla nevrhla,“ uvádí současná britská publicistka Kathryn Knightová.

Daniel Fouquet (1850–1914), jeden z doktorů, který pitvu provádí, má za to, že Muž E., jak se neznámému mrtvému začne říkat, byl otráven.

Chetitský princ?

Mumie se zkřiveným obličejem, jenž ukazuje na velké utrpení před smrtí, nedává egyptologům dlouho spát. „Nikdy jsme nic podobného neviděli.

Její výraz nám říkal, že se stalo cosi strašlivého, ale nevěděli jsme, co přesně,“ uvádí vyhlášený badatel Zahi Hawass (*1947). V průběhu let se vynoří řada teorií, snažících se vysvětlit, komu mumie mohla patřit.

Vzhledem k tomu, že byla nalezena vedle hrobky faraona Ramesse III. (vláda asi v letech 1186–1155 př. n. l.), musela patřit někomu mimořádně významnému.

Řada akademiků proto v minulém století věřila, že by se za Mužem E. mohl skrývat chetitský princ, který odcestoval do Egypta, aby si vzal někoho z vládnoucí rodiny, ale byl zákeřně zabit.

Zavražděný král

Tým vědců, vedený Zahim Hawassem, hlásí důležitý objev. V roce 2012 totiž provedl detailní průzkum mumie Ramesse III. Výsledky přinášejí velké překvapení. Vyplývá z nich, že faraon nezemřel přirozenou smrtí, ale byl zavražděn.

Na krku měl velkou ránu, která zasahovala až ke krční páteři. „Bylo to zranění, které nikdo nemohl přežít,“ uvádějí odborníci. Faraon se podle všeho stal obětí tzv. harémového spiknutí, k němuž došlo zřejmě v roce 1155 př. n. l., když mu kdosi při slavnosti v Medínit Habu proklál dýkou hrdlo.

Zrádný syn

Pod drobnohled vědců míří další ostatky. Jsou jimi ty, které patří neznámému Muži E. Také „křičící mumii“ nechává Hawass podrobit důkladnému zkoumání. To už ovšem tuší, komu patřila.

Z Turínského soudního papyru, jenž zdokumentoval proces se strůjci harémového spiknutí, totiž vyplývá, že se do něj zapojil také faraonův syn Pentawer (†1155 př. n. l.).

Sice se svým krvavým záměrem uspěl, moci se ale rychle chopil Ramesse IV. (vláda asi v letech 1155–1149 př. n. l.), který strůjce komplotu lapil. Pentawer byl postaven před tribunál, jenž ho odsoudil k trestu nejvyššímu.

Na rozdíl od ostatních spiklenců, kteří byli upáleni, mohl ale Pentawer spáchat sebevraždu. Jak vyplyne ze zkoumání křičící mumie, zřejmě se oběsil. Že ostatky skutečně patří egyptskému princi, potvrzuje i následná analýza DNA.