Krvelační válečníci bez špetky slitování. Navíc nesmírně silní a děsivě vyhlížející. Právě tak bývají popisováni jómští Vikingové, nejdrsnější nájezdníci ze severu. Soudobých zpráv o nich se dochovalo pramálo.
Řada historiků proto v minulosti měla za to, že jsou jen legendou. Nedávné nálezy ale odhalují, že záhadné bratrstvo nejspíš existovalo.
Lítá bitva je v plném proudu. Vojáci švédského následníka trůnu Styrbjörna Silného (†985) utínají nepřátelům hlavy a derou se vpřed. Roku 985 jim u dnešní Uppsaly mají pomáhat také najatí jómští Vikingové. Vyplývá to z nápisu na runovém kameni.
Jde o jeden z mála záznamů, který o nemilosrdných válečnících existuje. Dalšími jsou krátké zkazky v severských ságách. Podle nich mělo jít o vojenské bratrstvo, v němž musel každý bojovník dodržovat 11 základních pravidel.
„Za členy byli vybíráni pouze muži nepochybného hrdinství,“ dodává americký historik Charles Haskins (1870–1937). Hlavně ale příslušníci řádu nikdy nesmí slovy ani činy projevit strach…
Lstí ke svobodě
Tvář dánského krále Svena Vidlího vouse (963–1014) se křiví zlostí. Padl totiž do léčky jómských Vikingů. Ti dostali jméno podle pevnosti Jomsburg, která se měla nacházet u ústí řeky Odry na březích Baltského moře.
„Na sídlo prý dohlížela kamenná věž s katapulty, postavená na oblouku, který se klenul přes přístav, jenž mohl být uzavřen železnou branou,“ píše britský novinář Magnus Magnusson (1929–2007).
Jomsburg zřejmě okolo roku 960 vybudoval dánský král Harald Modrozub (asi 911–986) a svěřil ho do rukou náčelníka Palnatokeho, jenž zde založil vojenskou gildu, společenství. Roku 986 získali zdejší obyvatelé samostatnost.
Jejich vůdci se lstí podařilo zajmout Svena Vidlího vouse, jenž bratrstvu za své propuštění daroval svobodu.
Drsný útok
Po získání samostatnosti funguje bratrstvo jako žoldnéřské vojsko. Kdo si ho najme, za toho bojuje. Ačkoli jsou jómští Vikingové pohané, často se v bitvách ocitají i na straně křesťanů.
V roce 1009 podniknou pod vedením Thorkela Vysokého (†asi 1024) největší vojenskou výpravu. Směřuje do Anglie a rozsévají při ní smrt a zkázu. Jejich plundrování ale nemá dlouhého trvání.
V roce 1043 proti Jomsburgu vytáhne dánský král Magnus I. (1024–1047), který pevnost dobude, srovná se zemí a její obyvatelstvo zmasakruje.
Zlatý disk
Tým archeologů hlásí velký nález. Roku 2009 u jihoanglického Weymouthu v hrabství Dorset objevil řadu koster. Analýza DNA odhalí, že patřily mladým skandinávským mužům – nejspíš jómským Vikingům. Vědci si nadto povšimnou, že řada ostatků má vypilované zuby.
Dávní bojovníci si je zřejmě takto upravovali, aby v nepřátelích vzbuzovali ještě větší strach. V roce 2014 došlo k dalšímu důležitému objevu. Na zlatém disku je Harald Modrozub titulován jako král Jomsburgu.
O pět let později byla navíc nalezena kronika, díky níž se podařilo určit pravděpodobnou polohu pevnosti. Ta se podle všeho nacházela nedaleko městečka Wolin v dnešním severozápadním Polsku.
Foto: forum.paradoxplaza.com, Wikipedia Commons, bridgemanimages.com