19. 11. 1963: Brněnští chirurgové provedli první úspěšnou implantaci umělé srdeční chlopně v Československu.    
Domů     Pohádali se Češi s Němci o univerzitní insignie?
Pohádali se Češi s Němci o univerzitní insignie?
9.1.2024
Karel IV.

Na nádvoří Karolina se ozývá hlasitý křik. Vzduchem zprvu létají nadávky, pak i pěsti. Rozvášněný dav studentů následně vyráží do ulic města, kde vytlouká výlohy zejména židovských obchodů. V Praze není v listopadu 1934 pro osoby mluvící německy bezpečno…

Když v roce 1348 Karel IV. (1316–1378) založil v Praze vysoké učení, obdaroval je řadou privilegií. K nim rychle přibyly různé cennosti, například velké stříbrné pečetidlo, na němž je sám panovník vyobrazen, jak klečí před zemským patronem sv.

Václavem a předává mu zakládací listinu univerzity.

Nejpozději v 17. století již mají její rektor i jednotlivé fakulty také svá zdobená žezla, která se používají v průvodech při slavnostních okamžicích, kdy je před představiteli školy nosívá univerzitní sluha, pedel.

A právě o ony cennosti, insignie pražského vysokého učení, se ve 20. století strhne urputný boj…

Kromě rektorského žezla měla to svoje každá ze čtyř fakult.
Kromě rektorského žezla měla to svoje každá ze čtyř fakult.

Ani je nepůjčí

Po letech nepokojů a zmaru, kdy pražská vysoká škola skomírala, je jako její nástupkyně roku 1654 ustavena Karlo-Ferdinandova univerzita. Původní učení, založené Karlem IV., se slučuje s jezuitskými školami, sídlícími v Klementinu.

Společně budou fungovat v dalších více než dvou stoletích. Reformy císaře Josefa II. (1741–1790), při nichž byla latina nahrazena němčinou a čeština na Karlo-Ferdinandově univerzitě byla zcela upozaděna, ovšem nenávratně zasely semínko rozkolu.

Čeští obrozenci prosazují češtinu jako univerzitní jazyk a roku 1882 dosáhnou svého. Pražská univerzita se rozděluje na českou a německou. Vše proběhne víceméně v poklidu, představitelé školy se rozumně dohodnou i na rozdělení školních budov.

Dialog se zadrhne jen v případě insignií. „Měly by zůstat v majetku těch, kteří je drželi doposud a navazují na tradici zakladatele školy,“ hájí své zájmy akademický senát německé univerzity.

Když má být uveden do funkce prvního rektora české univerzity Václav Vladivoj Tomek (1818–1905), Němci insignie nevydají ani pro slavnostní ceremoniál. Zkušený historik Tomek snad nad provokací mávne rukou.

Roku 1883 zadává u proslulého pražského zlatníka Jana Tenglera výrobu nových insignií pro českou univerzitu a její fakulty. V dalších letech je klid.

Skončí v trezoru

Nová republika, nový zákon. V roce 1920 vchází v platnost tzv. lex Mareš, nazývaný podle svého předkladatele, pedagoga Františka Mareše (1857–1942). Týká se poměrů mezi pražskými univerzitami.

Za dědičku tradic Karla IV. považuje tu českou a také jí přiznává právo na vlastnictví historických insignií. Jenže se opět nic neděje.

Vrátit starobylé klenoty na půdu české univerzity si nakonec vytyčí za svůj hlavní cíl rektor Karel Domin (1882–1953) a jeho úsilí je korunováno úspěchem. Ministerstvo školství až v listopadu 1934 vydává výnos o důsledném naplnění dřívějšího zákona.

Než však dojde k samotnému předání insignií, vypukají v ulicích Prahy studentské bouře, které se neobejdou bez násilí a výtržností. Mnozí čeští intelektuálové je později v tisku odsoudí, jiní se postaví na stranu studentů.

26. listopadu 1934 ministr školství Jan Krčmář (1877–1950) insignie osobně převezme od zástupců německé univerzity a předá je českému rektorovi. Cennosti okamžitě zamíří do trezoru.

Paradoxně se i při dalších univerzitních ceremoniích používají žezla, zhotovená na sklonku 19. století.

Foto: Wikimedia.org, digitalniknihovna.cz

Související články
reklama
Zajímavosti
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité, […]
Prohibici se snažil zavést už Český Achilles
„Nepít alkohol je proti lidské přirozenosti. Člověk musí mít radost ze života!“ argumentují studenti při diskuzi s T. G. Masarykem. Budoucí čs. prezident je však rychle zpraží: „Lidé pitím slábnou na těle i na duchu, ničí sebe i svou rodinu – to že jsou radosti životní? Jakápak je to radost ze života, když jednotlivec, rodina, národ […]
premium
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského […]
Jednota bratrská se stala terčem královské nenávisti
Šest hranic vzplane v prvním desetiletí 16. století v Boru u Tachova. V jejich žáru nacházejí smrt příslušníci Jednoty bratrské. Na církev, z jejíchž řad vzešla spousta nadaných učenců, se po dlouhá léta v Českém království totiž pohlíželo jako na kacíře, pronásledované panovnickými výnosy… Řehoř (†1474), řečený Krajčí, působí jako hospodář v pražském emauzském klášteře. Odtud bedlivě sleduje vývoj husitské revoluce. […]
premium
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
epochalnisvet.cz
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
epochaplus.cz
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám.
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
enigmaplus.cz
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
V nitru staré německé štoly vyvěrá voda, které návštěvníci připisují téměř zázračnou moc. Má údajně pomáhat diabetikům, nemocným s ekzémy i lidem, kterým lékaři nedávali naději. Některé pokusy skutečn
Co se stane, když se srazí dvě červí díry? Fyzici simulovali vesmírnou katastrofu
21stoleti.cz
Co se stane, když se srazí dvě červí díry? Fyzici simulovali vesmírnou katastrofu
Představte si tunel, který vede napříč časoprostorem a spojuje dvě místa vesmíru vzdálená miliardy světelných let. Místo dlouhé cesty mezi hvězdami jím jednoduše proletíte a během okamžiku se ocitnete
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz