Narodil se ve středočeském Kolíně, ale podstatnou část života strávil v Sovětském svazu. Dokonce své nové vlasti pomáhal vydobýt si postavení velmoci při pokoření severního pólu. Přesto si život nezachránil…

Jan Březina přichází na svět 5. ledna 1914. Během dospívání nastupuje do učení na leteckého mechanika, ale v Československu se dlouho neohřeje. Jeho otec na počátku 30. let stěhuje celou rodinu do SSSR, kde pracuje na montážích.

I když 16letý Jan zpočátku lituje, že nemůže dál chodit na vysněnou leteckou školu v Praze-Letňanech, v novém domově na něj čeká mnohem více možností. Po absolvování leteckého učiliště v Leningradě se stává mechanikem.

Po půlročním kurzu ruštiny hned nastupuje jako palubní mechanik na vnitrostátních linkách. Má za sebou také 300 nalétaných hodin nad středoasijskou pouští Karakum, kde se náročně těží síra z vyhaslých sopek.

Letadlo, v němž sedí palubní technik Březina, je tam vždy hodnoceno mezi nejlepšími.

Jeden ze čtyřiceti

Pověst schopného mladého letce se rychle šíří, a tak když se v roce 1936 chystá velká výprava k severnímu pólu, náčelník Polárního letectva ukáže i na Březinu.

Když se v následujícím roce expedice Sever 1 pod vedením polárníka Ivana Papanina (1894–1986) vydává na cestu, je Jan Březina jedním ze 40 účastníků.

Jejich úkolem je přistát na severním pólu a vybudovat tam základnu, která by celému světu dokázala sovětskou technologickou a vědeckou převahu.

Nejmladší polárník

Březinovi je jen 23 let, je nejmladším členem výpravy a také jediným cizincem. Na pól se ale nepodívá. Těsně před odletem formace pěti strojů je převelen k jinému letadlu, které má za úkol pouze jistit hlavní skupinu.

I tak mu ale po návratu patří zasloužené uznání. To se projeví odměnou 5000 rublů a vyznamenáním Rudý prapor práce, ale nejvyšším uznáním v Sovětském svazu je přijetí u Josifa Stalina (1878–1953).

„Soudruh Stalin nás políbil jednoho po druhém,“ vzpomíná na audienci v Kremlu Jan Březina. Ani polibek od generalissima mu ale život nezachrání…

Nevinný špion

Je konec 30. let, tedy období velkých stalinských čistek. Ty se nevyhnou ani „papanincům“, jak se na počest Ivana Papanina sovětským polárníkům říká.

Pro Jana Březinu si příslušníci NKVD přijdou 8. března 1938. Ve zinscenovaném procesu je po dlouhém věznění a mučení donucen k přiznání ke špionáži ve prospěch Československa. Stejně jako mnoho jiných je odsouzen k trestu smrti.

„Obvinění Brezina Jana bylo přezkoumáno vojenským tribunálem Moskevského vojenského okruhu 18. května 1978. Rozsudek z 29. července 1938 se ruší a Brezin Jan se prohlašuje za nevinného,“ vrací se k případu o čtyři desetiletí později sovětský Nejvyšší soud. Rehabilitace však už českému letci život vrátit nemůže.

Foto: Sokolniki Exhibition and Convention Centre, reprofoto ČT24, wikimedia.org, meisterdrucke.org