Rybníkář Jakub Krčín z Jelčan se prochází po předměstí Třeboně a přilehlých loukách. I kvůli tomu, že místo často ničí záplavy, se zde rozhodne postavit nový rybník.
„Jest slušný, abyste, Vaše Milosti, některý rybník přidělati poručiti ráčil,“ píše Krčín rožmberskému vladaři. S jeho svolením se pak pustí do stavby rybníku, dnes známého jako Svět.
Před zamyšleným Vilémem z Rožmberka (1535–1592) leží rozložené psaní. Jde o protestní list Třeboňských. Ti totiž nemají z plánů Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan (1535–1604) překvapivě žádnou radost.
„Hráze rybníka převýší městské hradby!“ stěžují si v roce 1570, když se chce rybníkář pustit do práce. Obyvatelé města se bojí zejména dvou věcí.
„Nepřítel nás po hrázi může lehce přepadnout, a navíc budeme ještě více vydáni napospas zátopám,“ píšou. Viléma z Rožmberka ale nepřesvědčí a on dá stavbě zelenou. Krčín si ovšem místní ihned ještě více znepřátelí.
Rozhodne totiž, že kvůli rybníku srovná se zemí Svinenské předměstí Třeboně, které čítá 26 usedlostí, 33 domů a kostelík.
Samé problémy
Nohy několika stovek dělníků se boří do bláta. Se stavbou rybníka nakonec Krčín začne v roce 1571. Nejprve s velkým počtem rybníkářů vybere místo na základy a hráz. Její budování ale od počátku provázejí problémy, neboť se hráz propadá do bažinatého pokladu.
„Rybníkáři grunty vybírali a vysejpali podle hráze pro rybník… a pilně hráz dělali, ježto na některých místech se jim propadala,“ upozorňuje kronikář Václav Březan (1568–1618).
Ambiciózní stavitel se nezdarem nenechá zlomit a do základů dává přivézt kámen z nedaleké Dunajovické hory. Ačkoli na místě pracuje několik set dělníků, trvá Krčínovi tři roky, než své tehdy největší vodní dílo dokončí.
![S obyvateli Třeboně byl Krčín od roku 1570 na kordy.](https://historyplus.cz/wp-content/uploads/2023/10/b54b45cf-6bfd-4dfd-8e23-f955c08d01b8-762x504.jpg)
Prosakuje voda
Shromážděný dav napětím ani nedutá. Oči všech jsou upřeny k novému rybníku, který Krčín nechává napustit. Ve tvářích Třeboňských se záhy objeví zděšení. Hrází totiž prosakuje voda.
„Krčín zachoval ledový klid – povolal zpět rybníkáře, kteří za tři dny a tři noci nepřetržité práce hráz zvýšili ještě o loket a zpevnili ji jílem, pískem a vápnem,“ uvádí současný historik Josef Veselý.
Rybník je tehdy výrazně větší než dnes, když se rozkládá na ploše 380 hektarů. Pro obtíže při stavbě, a hlavně s místními obyvateli, mu dá tvrdohlavý Krčín jízlivé jméno Nevděk.
Rozdělen na dva
Rybáři se chystají na první výlov Nevděku. Ten se odehraje roku 1581 a je velmi úspěšný. Stavba tak záhy začíná přinášet finanční zisky. Po povodni v roce 1611 je nicméně rybník rozdělen hrází na dvě samostatné vodní plochy.
Právě tehdy rybník dostane i svůj nynější název. Zatímco jižnější část je známá jako Opatovický rybník, severnější je přejmenována na Svět. Před povodněmi chrání Třeboň stovky let. V roce 1890 ovšem přívalu velké vody neodolá a jeho hráz se protrhne.
„Asi by ten nápor vydržela, kdyby se přes ni voda nepřelila v jednom jediném místě, takovým docela nepatrným zářezem v hrázi – úvozem, kterým projížděly vozy ledařů,“ vysvětluje Veselý. Od té doby už ovšem nepovolí. Úspěšně dokonce přečká i největší novodobé povodně v roce 2002.
Foto: itrebon.cz, dumprirody.cz