Rybníkář Jakub Krčín z Jelčan se prochází po předměstí Třeboně a přilehlých loukách. I kvůli tomu, že místo často ničí záplavy, se zde rozhodne postavit nový rybník.

„Jest slušný, abyste, Vaše Milosti, některý rybník přidělati poručiti ráčil,“ píše Krčín rožmberskému vladaři. S jeho svolením se pak pustí do stavby rybníku, dnes známého jako Svět.

Před zamyšleným Vilémem z Rožmberka (1535–1592) leží rozložené psaní. Jde o protestní list Třeboňských. Ti totiž nemají z plánů Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan (1535–1604) překvapivě žádnou radost.

„Hráze rybníka převýší městské hradby!“ stěžují si v roce 1570, když se chce rybníkář pustit do práce. Obyvatelé města se bojí zejména dvou věcí.

„Nepřítel nás po hrázi může lehce přepadnout, a navíc budeme ještě více vydáni napospas zátopám,“ píšou. Viléma z Rožmberka ale nepřesvědčí a on dá stavbě zelenou. Krčín si ovšem místní ihned ještě více znepřátelí.

Rozhodne totiž, že kvůli rybníku srovná se zemí Svinenské předměstí Třeboně, které čítá 26 usedlostí, 33 domů a kostelík.

Samé problémy

Nohy několika stovek dělníků se boří do bláta. Se stavbou rybníka nakonec Krčín začne v roce 1571. Nejprve s velkým počtem rybníkářů vybere místo na základy a hráz. Její budování ale od počátku provázejí problémy, neboť se hráz propadá do bažinatého pokladu.

„Rybníkáři grunty vybírali a vysejpali podle hráze pro rybník… a pilně hráz dělali, ježto na některých místech se jim propadala,“ upozorňuje kronikář Václav Březan (1568–1618).

Ambiciózní stavitel se nezdarem nenechá zlomit a do základů dává přivézt kámen z nedaleké Dunajovické hory. Ačkoli na místě pracuje několik set dělníků, trvá Krčínovi tři roky, než své tehdy největší vodní dílo dokončí.

Prosakuje voda

Shromážděný dav napětím ani nedutá. Oči všech jsou upřeny k novému rybníku, který Krčín nechává napustit. Ve tvářích Třeboňských se záhy objeví zděšení. Hrází totiž prosakuje voda.

„Krčín zachoval ledový klid – povolal zpět rybníkáře, kteří za tři dny a tři noci nepřetržité práce hráz zvýšili ještě o loket a zpevnili ji jílem, pískem a vápnem,“ uvádí současný historik Josef Veselý.

Rybník je tehdy výrazně větší než dnes, když se rozkládá na ploše 380 hektarů. Pro obtíže při stavbě, a hlavně s místními obyvateli, mu dá tvrdohlavý Krčín jízlivé jméno Nevděk.

Rozdělen na dva

Rybáři se chystají na první výlov Nevděku. Ten se odehraje roku 1581 a je velmi úspěšný. Stavba tak záhy začíná přinášet finanční zisky. Po povodni v roce 1611 je nicméně rybník rozdělen hrází na dvě samostatné vodní plochy.

Právě tehdy rybník dostane i svůj nynější název. Zatímco jižnější část je známá jako Opatovický rybník, severnější je přejmenována na Svět. Před povodněmi chrání Třeboň stovky let. V roce 1890 ovšem přívalu velké vody neodolá a jeho hráz se protrhne.

„Asi by ten nápor vydržela, kdyby se přes ni voda nepřelila v jednom jediném místě, takovým docela nepatrným zářezem v hrázi – úvozem, kterým projížděly vozy ledařů,“ vysvětluje Veselý. Od té doby už ovšem nepovolí. Úspěšně dokonce přečká i největší novodobé povodně v roce 2002.

Foto: itrebon.cz, dumprirody.cz