Krotí blesky, věští počasí a zkoumá pohyb nebeských těles. Málokdo je tak všestranným badatelem jako chomutovský rodák Karel Václav Zenger.

Propaguje balonové létání, vychová hned několik generací českých techniků a ohledně umístění hromosvodů na své slavné věži v Paříži se s ním radí i sám Gustave Eiffel. 

Osvícený vědec a budoucí profesor pražské polytechniky se narodil v prosinci 1830 v rodině vojenského lékaře. Navštěvuje gymnázium v Německém (Havlíčkově) Brodě a potom v Praze na Malé Straně.

Ačkoli vystuduje práva, dochází i na filozofickou fakultu, kde se tehdy přednášejí také přírodní vědy. Těm se pak de facto celý život věnuje. Nadchne ho hlavně meteorologie a astronomie, prosluje však zároveň jako zapálený vynálezce.

Svůj domek na pražském Smíchově promění v jednu velkou vědeckou laboratoř. Není divu, že mu děti z okolí přezdívají „čaroděj“!

Pražské stopy

Kolem nízkého jednopatrového domku profesora Karla Václava Zengera (1830–1908) pobíhají čtyři zvědaví chlapci. Vyskakují dokonce i na zídku, jen aby mohli nahlédnout dovnitř. „Oknem tím bylo vidět z ulice jakési podivné kovové přístroje.

Ve dvoře byla mansarda a otvorem ve střeše bylo vidět často za noci k nebesům namířený válcový předmět… Dospěli jsme k tomu, že tam bydlí čarodějník,“ vzpomíná později smíchovský rodák pan Sedláček. Profesora pozná asi jako desetiletý.

Zprvu se jeho domku vyhýbá, a teprve když ho rodiče ujistí, že v něm nebydlí žádný čaroděj, nýbrž velký učenec, odváží se ho navštívit. „Profesor mi ukázal pod mikroskopem kapku zkažené vody.

Po chvilce se tam začalo něco pohybovat, viděl jsem malé hádky a ještěry. Byly to bacily. Vlasy mi vstávaly hrůzou na hlavě,“ popisuje svůj zážitek z dětství Sedláček.

Dotaz od Eiffela

Bádání zasvětí Zenger doslova celý svůj život. Zabývá se optikou, astrofyzikou, ale i elektrotechnikou, která je tou dobou teprve v plenkách. Vymýšlí a zdokonaluje elektrické měřicí přístroje a Národní divadlo opatří uzemněnými hromosvody.

O jejich umístění na slavnou pařížskou věž se s ním radí i sám Gustave Eiffel (1832–1923). V roce 1870 Zenger zaznamenává rovněž úspěchy na poli metalurgie, když přichází s novými způsoby zpracování železa.

Teprve o sedm let později si přitom stejný vynález nechá patentovat Angličan Sidney G. Thomas (1850–1885), který se stane slavným po celém světě a na svém objevu nesmírně zbohatne.

Odhalí talent

Je až zarážející, s jakým nadšením se Zenger vrhá do práce. Na Zemské výstavě v Praze prezentuje v roce 1891 více než 30 přístrojů a 240 vědeckých publikací! Kromě toho je i osvíceným pedagogem.

Právě jeho zásluhou je totiž na pražskou polytechniku přijat František Křižík (1847–1941), i když ještě nemá složenou maturitu. „Na její absolvování tehdy bohužel neměl finanční prostředky,“ vysvětluje současný spisovatel Hugo Schreiber. Profesor Zenger však odhalí jeho talent a ke studiu ho přijme.