„To je ono! Dneska to uděláme,“ zaraduje se Porky Bickar, když 1. dubna 1974 vyhlédne nad ránem z okna a uvidí, že obloha je bez mráčku. „Jenom ze sebe neudělej blbce,“ pronese k němu s úsměvem manželka Patty. Pak Bickar vyrazí ze dveří uskutečnit svůj velkolepý plán…

Pár hodin nato se probudí i ostatní obyvatelé aljašské Sitky. Když vyhlédnou z okna, zděsí se.  Z vrcholu sopky Mount Edgecumbe, tyčící se za městem ve výšce 976 metrů, totiž stoupá sloup černého dýmu. Vulkán by měl přitom být neaktivní.

Někteří lidé v panice nasedají do automobilů a urychleně opouštějí město. Na místní policejní stanici se ve stejnou chvíli rozdrnčí telefony s hlášeními od vyděšených obyvatel města.

Úřady nestačí obavy občanů mírnit, přestože znají skutečnou příčinu doutnání sopky. Autor žertu, Porky Bickar (1923–2003), veterán z druhé světové války a chronický šprýmař, je o něm předem informoval, stejně tak dal echo i hasičskému sboru.

Žádná láva

Koho Bickar opomněl zpravit, je pobřežní stráž. Její velitel, neznalý skutečného stavu věci, proto nechá k vulkánu vyslat helikoptéru. Když pilot nahlédne do kráteru, po lávě zde není ani památky.

Uvidí tu akorát velkou hromadu hořících pneumatik a kousek od ní 15 metrů vysoký nápis: „April fool (Apríl)!“ Je nastříkaný sprejem do sněhu. Hned je proto jasné, že se vulkán neprobudil, ale jde pouze o žert k 1. dubnu. Jak se ho vůbec jeho autorovi podařilo uskutečnit?

Důležitý komplic

Sehnat stovku starých pneumatik, několik koberců, tucet dýmovnic a velkou dávku nafty je jedna věc, ta druhá dostat to všechno na vrchol sopky. Bickar proto začal obvolávat firmy disponující helikoptérou. Tři přepravci poté, co jim vyložil svůj plán, odmítli.

Souhlasil až jistý Harry Sulser, majitel místního baru. Materiál rozdělil na dvě půlky a každou zabalil do velké sítě.

Sulser vyložil první várku i s Bickarem na místě a zatímco se vrátil pro druhou, Bickar začal pneumatiky rozmisťovat do kruhu a polévat hořlavinou. Zároveň zde nastříkal aprílový nápis.

Když přiletěl i zbytek materiálu, Bickar celou hromadu zapálil a vrátil se dolů do města. Pak už jenom čekal, až žert vzbudí náležitou pozornost…

Světová pozornost

A to se skutečně stalo. Nevšedního aprílu si všimne například tisková agentura Associated Press a zařídí mu světovou publicitu.

Proslaví se díky tomu i Bickar, jenž, coby od přírody podnikavá povaha, začne dokonce prodávat památeční bundy s nášivkou sopky, chrlící dým.

Postupem času hněv napálených obyvatel Sitky vyprchá a zbude jen zábavný příběh, na který místní vzpomínají dodnes.

„Aby někdo šel a opravdu přiměl lidi si myslet, že ta věc vybuchne, to je něco, o čem tu lidé stále mluví,“ nechává se slyšet ředitel muzea v Sitce Hal Spackman. Na adresu Bickara potom diplomaticky říká: „Měl zajímavý smysl pro humor, který někteří oceňovali víc než jiní.“

*** Kvůli žertu v televizi padaly hlavy ***

* Diváci podvečerního zpravodajství na americké lokální televizi WNAC-TV se nestačí divit.

* Reportér naléhavě hovoří o tom, že explodoval Velký modrý kopec u města Milton v Massachusetts a na důkaz pouští záběry valící se lávy i projev prezidenta Jimmyho Cartera (*1924).

* Jde o žertovný kompilát k 1. dubnu 1980, ale reportáž doslova vyvolá paniku „Někteří lidé plakali,“ cituje tisk policistu, který celý večer přijímal vyděšené telefonáty…Vedení televize se ještě ten večer za reportáž omluví a propustí vedoucího zpravodajství.