Korutanský vévoda Oldřich usedne a začne vysvětlovat důvod své návštěvy. „Nemám syna a chci, abys ty se stal mým dědicem,“ svěří Přemyslu Otakarovi II. Oběma je jasné, že žádnému z okolních panovníků se jejich dohoda nebude líbit. Český král se ale nebojí riskovat.

Za 25 let vlády se Přemyslu Otakarovi II. (kolem r. 1233–1278) podařilo zdvojnásobit rozlohu českého státu, takže v jednu chvíli sahal od Krkonoš až k pobřeží Jaderského moře.

Na český trůn nastoupil po zesnulém otci Václavovi I. (*1205) v roce 1253, již předtím ale coby rakouský vévoda vedl válku s uherským králem Bélou IV. (1206–1270) kvůli Štýrsku.

Takzvaná první česko-uherská válka skončila roku 1254 budínským mírem, přičemž sporné území získal uherský panovník. Přemysl ho ale napříště nespustí ze zřetele.

Nečestný útok?

„Štýřané, jsouce s panováním uherským nadmíru nespokojeni, utíkali se k Otakarovi o pomoc i ochranu, prosby šlechticů i měst jejich podporovány byly i od Rakušanů,“ popisuje vývoj věcí příštích český obrozenecký historik František Palacký (1798–1876).

Přemysl se nenechá dlouho pobízet a vyjede Štýrským na pomoc. S uherským vojskem se střetne v červenci 1260 u obce Kressenbrunn nedaleko dnešní Bratislavy. Oba znepřátelené tábory dělí jen řeka Morava.

Ten, kdo se ji rozhodne překročit jako první, se vydá soupeři na milost. Ani jeden král se proto do boje zrovna nehrne. Nakonec uzavřou dohodu, podle níž během příměří Uhrové překonají řeku, jakmile se pak seřadí, vypukne bitva.

Kdosi ale rytířskou úmluvu poruší. Přemysl bude tvrdit, že to byli divocí Kumáni v uherských službách, kteří okamžitě zaútočili na české vojsko, dodržující klid zbraní. Uhrové trvají na tom, že český král vedl zákeřně výpad proti nim, ještě když brodili řeku. Každopádně Češi drtivě vítězí a Přemysl získává Štýrsko.

Spolek nepřátel

Roku 1269 se na českého krále usměje další štěstí, neboť po bratranci Oldřichovi III. (asi 1220–1269) zdědí Korutansko a Kraňsko.

To se ale nelíbí Oldřichovu rozpustilému mladšímu bratrovi Filipovi Salcburskému (†1279), jenž se cítí ošizen.

S cílem to Přemyslovi pořádně oplatit se spolčí s uherský princem Štěpánem (1239/1240–1272), Bélovým synem, který českému vladaři nemůže přijít na jméno.

„Kdybyste křivdou byli nepočali, byli bychom učinili vše, co slušného bylo by a šlechetného; ale chcete-li se přidružit k nepřátelům našim, užívejtež vůle své, my však práv svých nepřestaneme hájiti,“ reaguje na jejich spojenectví český král v dopise.

Válečná lest

Štěpán záhy využije Přemyslovy nepřítomnosti v Rakousku a zemi zpustoší. Český král mu ale nezůstane nic dlužen a v dubnu 1271 podnikne se 100 000 muži odvetnou výpravu do Uher. Za pár dní dojde až k Bratislavě a pokračuje dál na jih.

Štěpán se totiž přímému střetu vyhýbá. Přemyslovi se ho ale přece jen podaří léčkou přelstít. V bitvě u řeky Ráby Přemysl vítězí a 2. července 1271 uzavírá se Štěpánem mírovou dohodu.

Nyní je to nový uherský král, kdo se vzdává nároků na Korutany a Štýrsko. Přemysl se na oplátku zaváže ponechat svému protivníkovi území Uher.

*** Morbidní podívaná ***

* Bitva na Moravském poli 26. srpna 1278 je pro Přemysla Otakara II. poslední…Jeho tělo nechá vítězný římskoněmecký král Rudolf I. Habsburský (1218–1291) odvézt do Vídně, kde zůstane vystaveno dlouhých 30 týdnů! To proto, aby se mohl každý přesvědčit, že je obávaný český král skutečně mrtev…Jeho ostatky jsou poté uloženy ve Znojmě a až v roce 1296 převezeny do Prahy.