22. 11. 1963: V texaském Dallasu byl zavražděn americký prezident John Fitzgerald Kennedy.    
Domů     První daguerrotypie? Model se nesmí 15 minut hýbat!
První daguerrotypie? Model se nesmí 15 minut hýbat!
8.12.2024

„Stůjte. Nehýbejte se,“ volá fotograf na stojícího muže. Jenže účastník jeho pokusů nevydrží strnule čtvrt hodiny koukat do objektivu. Pohne rukou a změní i výraz obličeje. Tvůrce obrazu, psaného světlem, znechuceně mávne rukou.

„Zase zkažená práce,“ mumlá si tiše německý fyzik Ferdinand Hessler (1803–1865), žijící v Praze. Po předchozích zkušenostech už tuší, že obličej portrétovaného se bude podobat rozmazané kaňce a ruka šmouze.

Přesto nehází flintu do žita a zkouší to dál. Výsledky na postříbřené desce vypadají brzy čím dál lépe, a hlavně přicházejí i vychytávky, které modely udrží v jedné poloze…

Pařížský hit

Členové pařížské Akademie věd 9. ledna 1839 nedočkavě hltají podrobnosti o zbrusu nové technice kreslení obrazu světlem, které jim zaujatě líčí jejich krajan, malíř a vědec Louis Jacques Mandé Daguerre (1787–1851).

„Obraz se zachytí na desku s vrstvou jodidu stříbrného. Expozice trvá 15–20 minut. Světlo jodid zredukuje na stříbro, které ztmavne,“ trpělivě vysvětluje princip autor vynálezu. Novinka okamžitě způsobí senzaci.

Na výstavu prvních daguerrotypií se hrnou hordy lidí. Informace se rychle rozkřiknou. Objevují se Daguerrovi následovníci, kteří zakládají portrétní ateliéry a podle jeho návodu vytvářejí vlastní snímky.

Nechat si je zhotovit se mezi pařížskou smetánkou stává hitem. Francouzská akademie věd se pak rozhodne 19. srpna 1839 bezplatně zpřístupnit postup celému světu.

Louis Daguerre prozradí světu tajemství kreslení světlem.
Louis Daguerre prozradí světu tajemství kreslení světlem.

Noviny plné novinky

O žhavé technické novince referuje tisk a stranou nezůstane ani ten, který vychází v českých zemích.

V němčině vydávané noviny Bohemia uveřejňují krátkou noticku už 27. ledna 1839. Čtenáři česky psaných Pražských novin si pak bližší podrobnosti mohou přečíst 7. února 1839 v rubrice „Smíšené zprávy“, kde je přetištěna zpráva z francouzských novin nazvaná „O vynálezku pana Daguerra“.

Postup zaujme i fyzika Hesslera, který po působení na polytechnice v rakouském Štýrském Hradci zakotvil ve 30. letech 19. století na pražské univerzitě jako profesor fyziky a aplikované matematiky.

Nadšení experimetátoři

Hessler se s daguerrotypickým postupem blíže seznámil při svých cestách po západní Evropě. Po návratu do Prahy na podzim roku 1839 také on úspěšně pořizuje své první snímky.

Ve druhém dílu ročenky pro výrobce a obchodníky, fyziky, chemiky, techniky, lékárníky, ekonomy na rok 1840 pak uveřejňuje technický popis jejich zhotovení. Pro svoji novou vášeň rychle získává i další zapálené kolegy z vědecké branže.

„Daguerrotypoval prý společně s přírodovědcem Ludwigem Redtenbachem a tehdejším úředníkem stavební kanceláře a později významným fotografem Wilhelmem Hornem, který o společných pokusech později napsal,“ uvádí současný fotograf Pavel Scheufler.

S nešvarem si poradí

První fotografové u nás v čele s Hesslerem to vůbec nemají jednoduché, i když se kromě Prahy centry daguerrotypie rychle stávají i Brno, Litomyšl a Plzeň, kde se všude snaží vyhovět náročné, bohaté klientele, která chce svůj dokonalý obraz.

Málokdo vydrží dlouhé minuty stát bez mrknutí oka. Přitom stačí jediný znatelnější pohyb a veškeré úsilí přijde vniveč. I s tímhle nešvarem si ale fotografové brzy poradí.

Vyřeší to nenápadné držáky hlavy, ale také rukou a nohou, které portrétované postavy doslova znehybní.

Fotografové znehybní portrétovaného nenápadnou vychytávkou - držákem hlavy.
Fotografové znehybní portrétovaného nenápadnou vychytávkou – držákem hlavy.

*** Rozostřená hraběcí rodinka ***

* Když na podzim 1839 přijede nejvyšší purkrabí Království českého Karel Chotek (1783–1868) do Mnichova, postaví se i s celou rodinou před fotografický aparát…„Karel Chotek se oblékl do slavnostního oděvu a vzal si svoje nejvyšší vyznamenání, Řád zlatého rouna,“ uvádí Petr Pavelec z Národního památkového ústavu.

* Na snímku ze 4. listopadu 1839, který lze považovat za dosud nejstarší u nás dochovanou portrétní daguerrotypii, osoby ale rozhodně nevypadají dokonale…Sám Karel je na fotografii, nalezené v roce 2010 na zámku Velké Březno u Ústí nad Labem, rozostřený a rozmazaná je i jeho dcera, která si během expozice zřejmě strčila prst do pusy.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Provokovaly plné stadiony za protektorátu Němce?
„Gól,“ bouří fanoušci na tribuně na pražské Letné. Vlastenecká fotbalová srdce jásají. Právě se podařilo poslat branku do sítě nenáviděných okupantů. Kromě míče na jejich adresu občas letí vzduchem i peprná nadávka, buráky, nebo dokonce kámen… „Čechům, kteří ve sportu, jak známo hrají velkou úlohu, bude i nadále ponechána volnost, aby si pořádali svoje zemské […]
premium
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku.  Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz […]
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme, […]
Věda a vynálezy
Měla první řiditelná vzducholoď problémy s větrem?
I když fouká slabý větřík, Giffard se nedokáže se svou vzducholodí otočit a letět nazpět. Je zklamaný, nicméně radost mu udělá alespoň to, že s ní může zatáčet. Je to pro něj důkaz, že plně řiditelná vzducholoď není hloupým výmyslem. Chce to jen víc času a peněz, aby ji byl schopen sestrojit…   Síla páry ho […]
Zachránil lékař bez diplomu tisíce dětí?
Od roku 1903 hostí newyorský Coney Island lunapark, který však spíš než klasický zábavní park připomíná přehlídku zázraků. K vidění je tu celá řada kuriozit – obřím modelem Vernovy ponorky počínaje a vesničkou plnou „pravých“ živoucích trpaslíků konče. Dokonce jsou tu i první inkubátory. I s předčasně narozenými dětmi!  Novorozenci, umístění ve zdejším zařízení, jsou […]
Dobyl slovenský rodák svět svými tužkami?
Ve vzduchu poletují klobouky. „Penkala to dokáže!“ ozve se z rozjásaného davu, když se letoun slavného vynálezce odlepí od země. S vlastním strojem, dlouhým skoro 11 metrů, vzlétne jen o pár let později než bratři Wrightové. Ti jsou také jeho největším vzorem.  Když Eduard Penkala (1871–1922), rodák z Liptovského Mikuláše, v pouhých 50 letech umírá na zápal […]
Prskavkami Jakub I. oslavil svoje přežití
Pokouší se zkrotit oheň. Kallinikos z Heliopole pracuje na strašlivé zbrani, která má ničit nepřátelské lodě, a to i pod vodou! Jenže jeho experimenty se trochu zvrtnou. Místo speciální tekuté „bomby“ řecký architekt vynalezne prskající směs, ze které dnes mají radost děti i jejich rodiče.   S „výbušnou hlínou“ – směsí síry, ledku a dřevěného […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz