Anežka, vdova po olomouckém pekaři, leží na smrtelné posteli. Umírá po svém muži a bez dětí. Pro spásu své duše je ochotná udělat cokoli. Z majetku vyčlení poměrně vysokou částku 130 hřiven českých grošů na výrobu oltáře pro místní kostel sv. Mořice. O to už se její přátelé postarají…

Zhruba v polovině 15. století tak vzniká na Moravě originální zavírací oltářní triptych, složený celkem ze šesti obrazů, které při rozměrech 4 x 3 metrů zachycují ukřižování Ježíše Krista a události s tím spojené.

Na zakázku ho vyrábí pražský mistr neznámého jména se svou dílnou, která prokazatelně vytvořila v té době i další úchvatná oltářní díla.

Na mohutné dřevěné konstrukci, jež je kostrou oltáře, pracují zkušení truhláři, na přípravě díla se podílejí i zlatotepci a několik malířských tovaryšů. Na nich bude dokončení výjevů. Jejich mistr totiž vytvoří jen původní kresbu štětcem černou barvou.

O mnoho staletí později zkoumání díla metodou infračervené reflektografie odhalí, že se učni ne vždy zcela drželi návrhů svého mistra a něco si domalovali po svém.

Brnění pro Jiřího

Již ve druhé polovině 14. století se stalo populárním na obrazech s biblickými postavami zachycovat v jejich tvářích konkrétní známé osobnosti dané doby.

Podobně postupuje i autor Rajhradského oltáře, jak se dílu říká podle toho, kde bylo po delší dobu uloženo (dnes se jeho desky nacházejí v Národní galerii v Praze a Brně).

Mladík s blonďatými vlasy, přítomný Ježíšovu ukřižování, tak má nápadně podobnou tvář jako mladičký král Ladislav Pohrobek (1440–1457) na jiných vyobrazeních.

Muž ve zbroji, stojící za ním, je pravděpodobně Jiří z Poděbrad (1420–1471), bez něhož se panovník neobešel. Postava, doprovázející sv.

Helenu při hledání Svatého kříže na jednom z bočních obrazů, zase nápadně připomíná Ladislavova otce a dalšího českého krále Albrechta Habsburského (1397–1439).

Svědectví o válce

Kromě tradičních uměleckých postupů ale Mistr Rajhradského oltáře své dílo obohacuje i řadou novinek. Kromě hlavních postav se v pozadí jeho obrazů skrývají neuvěřitelně kruté výjevy mučení nebo rozkládající se mrtvoly.

Kunsthistorici tento sklon k realismu, až naturalismu dávají do souvislosti s dobou, v níž oltář vznikal. Lidé ještě měli v živé paměti válečné hrůzy husitských bouří a křížových výprav proti českým kacířům.

Foto: wikimedia.org