Úspěšná reprezentantka se vrací domů, ověnčena rekordy a světovými tituly. Zraje v ní ale rozhodnutí, po kterém všechny medaile poletí do popelnice.

Dětství Zdeny Koubkové (1913–1986) ze slezského Paskova mohlo být úplně obyčejné. Dívka, šesté dítě šafáře Jakuba Koubka na velkostatku hraběte Stollberga, si ale otce příliš neužije.

Vypukne první světová války, Jakub Koubek narukuje na frontu a rodina se stěhuje k prarodičům do Bohunic u Brna. Zdena chodí do školy, dobře se učí a dochází do dívčího sboru, ale víc než panenky ji zajímá fotbal s místními kluky.

Vyučí se zahradnicí, rýpat se v hlíně však není nic pro ni, a tak nakonec vezme zavděk místem prodavačky v galanterii. Ani to pro ni ale není v životě to podstatné. Tím hlavním je už tehdy pro Zdenu Koubkovou sport.

Světový triumf

Z klukovských her má kondici, a tak když v 17 letech nakoukne do brněnské tělocvičné jednoty, rozhodne se zkusit víc trénovat. Zakrátko vyhrává závody v běhu i skoku do dálky nebo do výšky.

Už o rok později se nadějné sportovkyně ujme úspěšný brněnský oddíl Vysokoškolský sport a v 19 letech se stěhuje do jeho pražské pobočky. A začínají přicházet velké úspěchy a tituly.

V roce 1933 Zdena vítězí na mistrovství republiky jak ve skoku do dálky, tak v běhu na 200 metrů, ve stejném roce reprezentuje republiku na mistrovství světa a z běhu na 800 metrů veze domů zlatou medaili. Za rok k ní přidá i světový rekord!

Žena v pasti

Už návrat ze Světových ženských her v Londýně v roce 1934 ale neprožívá Zdena s takovým štěstím, jaké by si velký mezinárodní úspěch zasloužil. „Již delší dobu mne trápí, že porážím dívky, ale sama se dívkou cítím čím dál méně.

Proto usínám i procitám s otázkou: Je to ode mne fair?“ ptá se sama sebe ve svém deníku.

Uvědomuje si, že je vychována jako dívka, jako dívka se obléká a sama o sobě jako o dívce mluví, ale něco není v pořádku. „Roli ženy plním, ale stojí mě to čím dále víc sil. Nejspíš jsem v pasti mužského těla,“ přiznává.

Smutný vyhazov

Když pak v roce 1935 vyjde oslavný román spisovatelky Lídy Merlínové (1906–1988) Zdenin světový rekord, jenž upozorní více na její příběh, obrátí se sportovci, kteří ji dlouhodobě sledují, ke Zdeně Koubkové zády.

Na stadion Vysokoškolského sportu už nemá přístup. „Už ji tu nikdy nechceme vidět!“ prohlásí společně její kolegové z reprezentace. Za rok Zdena podstoupí hloubkové vyšetření komisí ministerstva zdravotnictví.

„Hermafroditismus s vyvinutím složky mužské i ženské, ovšem s převahou složky mužské. Tělesný ráz je mužský, proto je více mužem než ženou,“ popisuje následná zpráva stav Zdenina těla.

Touha po klidu

Zdena si bere čas na přemýšlení. „Světová rekordwoman Koubková se chystá k operaci, po níž s atletikou skončí,“ prozrazuje list České Slovo.

Operaci, která ji více přiblíží k mužskému vzhledu, Zdena podstoupí 21. března 1936. Místo Zdeny Koubkové se objevuje Zdeněk Koubek. Všechny své ženské trofeje vyhazuje do popelnice a nastupuje do obyčejné úřednické práce.

Přivydělává si zahraničními exhibicemi a přednáškami, ale pak už se usazuje. „Chci žít doma, v republice, klidným občanským životem,“ svěřuje se. V roce 1940 se ožení a ke sportu se vrátí až po válce. Spolu se svým bratrem hraje ragby.