Zvědavě si okukují muže, s nímž se sešli v parku v Compiègne. Malý, poněkud neforemný padesátník vypadá jako nějaký obyčejný měšťan. Přesto do Mistra Philippa vkládá carský pár své naděje. Kéž by jim tento francouzský léčitel dopomohl k synovi…
Car Mikuláš II. (1868–1918) s chotí si na setkání s tímto svérázným chlapíkem, které se odehrálo 20. září 1901, našli čas při své oficiální návštěvě Francie. Nešlo o nějaké „rande naslepo“.
Nizier Anthelme Philippe (1849–1905), známý v okultistických a léčitelských kruzích jako Mistr Philippe, zaujal už jejich dvě příbuzné, dcery černohorského knížete Milicu (1866–1951) a Anastázii (1868–1935).
V Petrohradu se jim přezdívalo „černá hrozba“ nejen kvůli jejich ebenovým vlasům, ale především pro jejich vášeň pro ezoteriku. Mistra Philippa už předtím navštívily a nadchnul je svými jasnovideckými a léčitelskými schopnosti.
Carský pár, jenž po čtyřech dcerách marně touží po dědici, by udělal vše, aby se jeho přání splnilo. Momentálně se upne k tomuto podivnému muži, původně řeznickému učni.
Léčí načerno
„Ten jejich kluk prý dokáže léčit,“ říká se o nejstarším synovi drobného zemědělce z jedné savojské vesnice. Rodiče přesto Nizierovi vyberou mnohem prozaičtější budoucnost. „Pošleme ho ke strýci do Lyonu, vyučí se u něj řezníkem,“ shodnou se.
Chlapec putuje do města a tam se víc než o porážku jatečného dobytka zajímá o léčení lidí. Dokonce pomůže strýci vyléčit se z vážného zranění.
Po Lyonu se to rozkřikne, mladík se začne vzdělávat, zkouší to i na lékařské a farmaceutické fakultě, nikdy ji však nedokončí. Zato „lékařská“ praxe mu vzkvétá, až je to někomu trnem v oku a udá ho.
Nizier se hbitě přeorientuje na výrobu různých speciálních vodiček či mastí. K tomu se stihne ještě výhodně oženit se svou bývalou pacientkou, dcerou bohatého průmyslníka.
Nakonec získává v roce 1884 na dálku titul doktora medicíny na jedné americké univerzitě v Ohiu. S tím už si může oficiálně otevřít ve svém domě v Lyonu ordinaci. Po 20 let léčí Mistr Philippe duše i těla, bohaté i chudé. Po setkání s carem se mu naskytnou nové možnosti.
Dostane chrty
Klima je tu trochu drsné, stejně tak i poměry. Rusko je Rusko. Ovšem car se k Mistru Philippovi chová víc než otcovsky. Zařídí, aby jeho chráněnec získal titul doktora medicíny na petrohradské vojenské lékařské akademii a k tomu i hodnost generála.
Ovšem výsledky „zázračné“ léčby se ne a ne dostavit, a to je voda na mlýn léčitelovým nepřátelům mezi šlechtou i v církvi. Informace na něj sbírá také tajná policie.
„Je to šarlatán, pořádá tu prapodivné seance, na které láká i cara,“ roznese se po městě. Nakonec Mistru Philippovi nezbude než Rusko opustit. Neodchází s prázdnou.
Navzdory neúspěchu jeho mise mu carevna na rozloučenou věnuje luxusní automobil, nádherný smaragd a dva chrty. A on na oplátku carskému páru sdělí svou předpověď:
„Po mně přijde další přítel, jenž s vámi bude mluvit o Bohu.“ Tím přítelem neměl být nikdo jiný než Grigorij Rasputin (1869–1916). Ke dvoru ho doporučí opět obě černohorské kněžny.
Foto: Wikimedia.org, artstation.com