21. 11. 1344: Jan Lucemburský položil základní kámen ke gotické novostavbě katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.    
Domů     Seifert popouzel komunisty melancholií
Seifert popouzel komunisty melancholií
19.11.2024

Za „výsměch pracujícímu lidu“, plný rozvratného pesimismu, označí dobová kritika Píseň o Viktorce, básnickou sbírku z pera Jaroslava Seiferta. Takové verše v období socialistického realismu zkrátka nefrčí a autor si za ně vyslouží čtyřletý zákaz publikování. Nepomůže ani omluva za to, že krátce předtím veřejně urazil sovětské básníky…

„Když jsem se narodil, stanuly nade mnou sudičky. První řekla: Bude pít víno. Druhá na to: A rád. Třetí však dodala: Ale jen červené,“ glosuje český spisovatel a básník Jaroslav Seifert (1901–1986) okolnosti svého narození.

Stalo se tak v září 1901 na pražském Žižkově. Otec je klasickým proletářem, těšící se s kladivem v ruce na světlé zítřky, matka praktikující katolička.

Sám Seifert přilne spíše k „vyznání“ otce. Jakožto mladý levicový intelektuál v roce 1921 vstupuje do rodící se Komunistické strany Československa.

Postaví se Gottwaldovi

Seifertova raná tvorba, do níž patří například sbírka Město v slzách, je typickým příkladem proletářské poezie.

„Autor přijal vliv naivního umění… Vyjadřuje soucit s chudými, smutek nad krutostí doby,“ píše autorka učebnic českého jazyka a dějepisu Marie Sochrová.

Ke konci 20. let Seifertovi začne dělat starost směr, kterým se KSČ pod vedením Klementa Gottwalda (1896–1953) ubírá. „Komunistická strana je v nebezpečí, soudruzi!…Řekněte nahlas, co si myslíte: že nechcete sektářství,“ vyzve ostatní straníky.

Kromě sedmi signatářů protestního dokumentu se ale proti bolševizaci strany nepostaví nikdo a Seifert je z ní vyloučen. „Volným hráčem“ však nezůstane dlouho a hned další rok se zapisuje k sociálním demokratům.

„Za poezii, která…podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti“ dostal Nobelovu cenu.

S Němcovou si zavaří

Za druhé světové války Seifert, stejně jako větší část našich autorů, vsadí na vlasteneckou notu. „Jde mrtvá k nám a všechny lásky její, čas proměňuje znovu ve vzácnější kov.

Co je nám láska v naší beznaději, co pro nás sladšího je dneska nad domov!“ stojí ve sbírce Vějíř Boženy Němcové, kterou autor napsal v roce 1940. Není to naposledy, co Seifert pracuje s motivem národní buditelky Boženy Němcové (1820–1862).

Její nešťastný život propletený s osudem fiktivní Viktorky z Babičky mu v roce 1950 poslouží jako námět pro sbírku Píseň o Viktorce. Skličující a melancholické čtení však strhá dobová kritika.

„V době…, kdy celá naše země se změnila v opravdovou dílnu lidského štěstí, píše verše zmaru, mlžnatého snění, rezignace, rozvratu,“ spílá mu kolega-básník a člen KSČ Ivan Skála (1922–1997).

Život plný paradoxů

Seifert se pouští na tenký led, který pod ním definitivně rupne, jakmile se provalí, že ve vinárně veřejně prohlásil, že „má radši zvracejícího Francouze než tančícího Rusáka“. Čtyři roky nesmí publikovat.

Jakmile zákaz vyprší, za sbírku Maminka (1954) ihned obdrží Státní cenu Klementa Gottwalda…V dalších letech Seifert otevřeně protestuje proti politickému věznění kolegů a v prosinci 1976 podepíše mezi prvními Chartu 77. Pro režim je sice nepohodlný, ale zbavit se ho jen tak komunisté nemohou.

Zvlášť poté, co se v říjnu 1984 stane laureátem Nobelovy ceny za literaturu. O prestižním ocenění se československá veřejnost dozví jen díky krátké zmínce v novinách. Cenu za Seiferta převezme jeho dcera, neboť literáta v tu dobu již trápí podlomené zdraví. Umírá 10. ledna 1986 v Praze.

*** Pohřeb v režii StB ***

* Ačkoliv kritizoval režim, pořád byl národním umělcem a náleží mu proto státní pohřeb. S tímto paradoxem se po smrti Jaroslava Seiferta potýká komunistická garnitura.

* Oficiálně se organizace pohřbu ujme ministerstvo kultury, nad celou záležitostí však dohlíží státní bezpečnost, která zavede přísná opatření.

* Stráž u Seifertovy rakve v Rudolfinu například dbala na to, aby tam nikdo nepoložil věnec se „závadnou stuhou“…Ilegální Jazzové sekci se přesto podaří propašovat kytici až k pódiu, přičemž hlídkující policisté po ní ihned skočí.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Provokovaly plné stadiony za protektorátu Němce?
„Gól,“ bouří fanoušci na tribuně na pražské Letné. Vlastenecká fotbalová srdce jásají. Právě se podařilo poslat branku do sítě nenáviděných okupantů. Kromě míče na jejich adresu občas letí vzduchem i peprná nadávka, buráky, nebo dokonce kámen… „Čechům, kteří ve sportu, jak známo hrají velkou úlohu, bude i nadále ponechána volnost, aby si pořádali svoje zemské […]
premium
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku.  Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz […]
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme, […]
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz