Ze cvičného letu se už na svou základnu nevrátí. Viktor Bělenko uprchne i se svou stíhačkou do Japonska. S problémy přistane na civilním letišti v Hakodate. Jakmile se k němu seběhne houf lidí, raději párkrát vystřelí do vzduchu.
Je ve stresu a nejspíš má strach, že mu zvědavci letoun, který přivezl Američanům, rozeberou.
Sovětský svaz počátkem 70. let minulého století zařadí do výzbroje svého vojenského letectva stíhačku MiG-25. Robustní stroj s velkými křídly vyvolá u Američanů nejistotu. Zdá se, že bude nesmírně rychlý i obratný.
Jejich obavy jen posílí zprávy z Blízkého východu. Sověti poskytli několik MiGů-25 Egyptu. Jsou určeny pro průzkumné lety nad územím Izraele.
Jak se brzy ukáže, izraelská armáda nedisponuje žádnou stíhačkou ani raketou, která by údajný sovětský „zázrak“ dokázala dostihnout! Americké tajné služby proto zintenzivní svou snahu získat o tomto stroji více informací.
Marně, Moskva si jeho tajemství pečlivě střeží. Nicméně v roce 1976 se to změní. Američanům se snese z oblohy jeden z nejcennějších dárků, který mohli během studené války dostat…
Už nevěří
Patří do skupiny elitních i politicky spolehlivých sovětských stíhačů. Jen ti mohou létat s MiG-25. Viktor Ivanovič Bělenko (*1947) slouží na Dálném východě, na základně vzdálené asi 200 kilometrů od Vladivostoku.
Ve skutečnosti si již delší dobu ale pohrává s myšlenkou, že ze Sovětského svazu uteče. Nelíbí se mu, jakým směrem se dění v jeho rodné zemi ubírá. Už má dost lživé propagandy komunistické strany.
Každodenní realita neodpovídá halasným slibům Moskvy o zářné budoucnosti. 6. září 1976 Bělenko svůj plán zrealizuje. Při rutinním cvičném letu se odchýlí od stanoveného kurzu a zběhne.
„Během mžiku sestoupil do výšky 30 metrů, aby ho nezachytily radary, a otočil to směr Japonsko.
Cestou mu došlo téměř všechno palivo, a tak musel přistát na nejbližším letišti Hakodate na ostrově Hokkaidó,“ vypráví současná publicistka Michala Bartoníčková. Zdejší ranvej není příliš dlouhá. Bělenko z ní na konci vyjede a poškodí podvozek své stíhačky.
Jinak se mu ale nic nestane. Když na letiště dorazí američtí diplomaté, okamžitě je požádá o politický azyl v USA.
Ve 30 bednách
Američané ukořistěný MiG-25 pečlivě prozkoumají. Nezbývá jim než kvalitní práci a invenci jeho tvůrců ocenit. Nicméně současně s úlevou zjistí, že stroj nepředstavuje tak velkou hrozbu, jak se obávali.
Sovětští inženýři na jeho konstrukci použili hlavně ocel. Kvůli tomu je relativně těžký a s jeho obratností to nebude tak horké. Navíc jeho obrovské motory spotřebují velké množství paliva, takže má malý dolet.
Sověti samozřejmě chtějí stíhačku co nejrychleji vrátit. Uplyne ale několik měsíců, než se tak stane. Američané „zrentgenují“ MiG-25 do posledního šroubku, teprve pak ho pošlou – rozebraný ve 30 bednách – do Sovětského svazu.
Bělenka však Moskvě nevydají. Získali od něj spoustu cenných informací o fungování sovětského letectva. Uprchlý pilot skutečně dostane v USA politický azyl. Ovšem Američané si ho pořádně „proklepnou“. Když usoudí, že s nimi nehraje dvojí hru, armáda ho zaměstná jako konzultanta.
Foto: militaryview.com, inf.news