„Jeho výkřiky k vám přijdou potrubím jako něžný, nejpatetičtější a nejmelodičtější řev,“ představuje Athéňan Perillos svůj nový vynález sicilskému tyranu Falaridovi. Doufá, že za něj získá uznání i tučnou odměnu.

Propracovaný systém trubek a zvukovodů, umístěných v hrdle a čenichu bronzového býka, má donést kvílení odsouzenců na smrt až k citlivým uším krutovládce Falarida z Agrigenta (vláda přibližně v letech 570‒554 př.n.l.), který jejich popravu nařídil.

„Býk musí být navržen tak, aby z jeho nozder stoupala oblaka kouře,“ poroučí si navíc Falaris. „Jak si přejete,“ odpovídá šikovný Perillos z Athén. I tenhle požadavek velmi ochotně splní.

Věří, že dosáhne slávy a za mučicí nástroj dostane bohatě zaplaceno. Vyrábí duté kovové zvíře, které poslouží jako nástroj pro zvlášť krutou smrt. Bronzový býk má v sobě dutinu, do níž se akorát vejde člověk.

Aby mohl do nitra zvířete vstoupit, na jedné straně jsou umístěna dvířka. Pod zvířetem se následně rozdělá oheň a rozpálený kov zajistí oběti příšerné utrpení. Upálí ji zaživa. Z nozder býka zatím stoupá dým…

Zrádná past

Falaridovi ale nestačí pouhé líčení funkcí mučicího vynálezu. Chce popravu vidět na vlastní oči a slyšet nářek týraného. Navíc nemá chuť vyplácet Perillovi odměnu. Rozhodne se zabít dvě mouchy jednou ranou. „Předveďte mi ten vynález sám,“ vyzve jeho tvůrce.

Perillos netuší zradu. Ochotně vleze dovnitř býka a svým hlasitým řevem chce demonstrovat, že zvukovody opravdu fungují. Zpátky ven už ale cestu nenajde. Jakmile se dostane dovnitř, Falaris za ním zaklapne dvířka. „Rozdělejte oheň,“ rozkáže svým pochopům. Vzápětí se tvůrce bronzového býka začne sám v bolestech opékat.

Nejistá událost

Znetvořeného Perilla tyran následně nařídí vytáhnout z býka a shodit ze skály…„Falaris upálil Perilla, proslulého řeckého odlévače bronzu, v býkovi, kterého si on sám odlil,“ popisuje událost později historik Diodoros Sicilský (asi 90–30 př.n.l.).

Podle hesla „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“ prý později v nitru bronzového býka skončí i sám Falaris. Stane se tak v roce 554 př.n.l., když nelítostného panovníka svrhne další tyran Telemachos.

Jenže dějepisec Diodoros událost líčí až půl tisíciletí poté, co se stala, a další zmínky o Perillovi jsou také velmi skromné. Historikové proto o její věrohodnosti dodnes pochybují…

Vrácená kořist

Na konci 5. století př.n.l. Sicílii dobývají Kartaginci. Jejich kořistí se prý stane také originál býka, ve kterém neslavně zakončili svůj život Perillos a snad i Falaris.

Římský vojevůdce Publius Cornelius Scipio Africanus (235‒183 př.n.l.) sochu vrací zpět. „Scipio zničil Kartágo a společně s další kořistí, kterou získali Kartaginci, vrátil do Agrigenta i býka, který je tam dosud,“ tvrdil Diodoros.

Jenže současní badatelé si zatím lámou hlavu, kde by se mohl slavný býk ukrývat. Dodnes důmyslný mučicí nástroj nenašli.

*** Římská metla na věrné křesťany ***

* Mučicí hračka v podobě býka neupadla v zapomnění. Později její obdobu používají římští císaři při pronásledování křesťanů.

* Domitianus (51‒96 n.l.) do býka roku 92 nechá strčit Antipase, biskupa z kyperského Pergamonu…Legenda vypráví, že v bronzové soše našel smrt i svatý Eustach (†118) a jeho žena s dětmi…Na onen svět ho tímto způsobem poslal císař Hadrianus (76‒138).

* S dalšími křesťany se obdobným způsobem vypořádal císař Diocletianus (asi 244‒312/316), když v roce 287 nechal upálit Pelagii z Tarsu…Zřejmě poslední použití býka se datuje do roku 497, kdy vizigótský král Alarich II. (†507) nechal uvnitř uškvařit dobyvatele Burdunella.