Má to být druhé metro v Československu a kvůli sovětským normám se nesmí jmenovat metro, ale rychlodráha. Bratislavská podzemka se však svého otevření nikdy nedočká.
Z plánů nakonec zbude jen jeden rozestavěný tunel a koridor, který se dodnes táhne přes celou Petržalku.
Na začátku 70. let není Bratislava nijak velkým městem. Bydlí zde zhruba 300 000 lidí a kolem centra se nenacházejí žádná velká sídliště. To se má ale brzy změnit, alespoň podle vládních plánů. Ty totiž počítají s výstavbou hned čtyř obrovských sídlišť.
Je ale jasné, že město se nemůže několikanásobně rozrůst, aniž by nějak řešilo otázku dopravy. Už první sídliště – Petržalka – je tedy budováno s jednou důležitou podmínkou: Bratislava musí mít metro.
A protože se v tehdejším sovětském bloku staví metra jen v milionových městech, schová se projekt toho bratislavského pod název „rychlodráha“.
Ideální řešení?
Otázkou zůstává, jak konkrétně by mělo bratislavské metro vypadat a kudy přesně by mělo vést. Plány tehdy uvažují o různé délce tras, ta nejdelší má mít dokonce 103 kilometrů!
Idea je taková, že v centru města a tam, kde to podmínky jinak neumožňují, bude systém veden v podzemí, na okrajích města pak v úrovni terénu. Tento prvotní plán se zdá být ideální, jak cenou, tak řešením.
Kombinuje totiž výhody tramvají s výhodami metra, počítá navíc i s nadjezdy a podjezdy. Jenže to by do přípravy projektu nesměla vstoupit politika, respektive zájmy Sovětského svazu…
Neustálé změny
Ten totiž trvá na tom, aby i v druhém čs. metru byly použity sovětské vozy. Potíž je v tom, že nejsou uzpůsobeny pro jízdu nad zemí, a tak se se celá koncepce metra musí přepracovat. Projekt se tak poprvé, ale zdaleka ne naposled, mění.
Čas letí a Bratislava se nachází trochu v patové situaci. První z plánovaných velkých sídlišť – Petržalka – už totiž z velké části stojí a lidé, kteří tu bydlí, se každý den potřebují dostat do centra.
Jenomže metro je na začátku 80. let stále ještě ve fázi plánů. Projektanti proto otočí a po zkušenostech z Petržalky přijdou s tím, že budovat další podobná sídliště není na místě a že Bratislava by se měla rozrůstat spíš uvnitř města. Projekt metra se tedy znovu mění, už nejsou potřeba tři trasy, ale jen dvě.
Platit nebudou
Plány jsou hotové, schválené a v roce 1985 se konečně začíná stavět. Očekávání jsou veliká, předpokládá se, že první úsek metra bude hotový do roku 1997, druhý do roku 2000. Jsou vybudovány stovky průzkumných vrtů a asi 300 metrů tunelů.
Staví se ovšem zhruba jen rok. Pak vše utichá. V porevolučním nadšení po roce 1989 navíc dá vláda od metra „sovětského typu“ ruce pryč úplně, práce definitivně zastaví a začne spekulovat o výstavbě mnohem modernějšího metra „lehkého typu“.
I když se jedná o relativně drahou technologii, zdá se, že šance na výstavbu tu stále je. Po rozdělení Československa ale realizaci nejprve zabrání ekonomické důvody a následně nechuť slovenské vlády projekt finančně podpořit.
Foto: wikimedia.org, cloudia.hnonline.sk
