Oči přítomných se zvedají k nebi, ze stovek úst se derou obdivné vzdechy. Nad střechy a koruny stromů majestátně stoupá koule, naplněná horkým vzduchem. Začíná zlatá éra montgolfiér.
Když francouzský podnikatel a vynálezce Joseph-Michel Montgolfier (1740–1810) na sklonku roku 1782 zmokne během výletu s manželkou v Avignonu a suší pak mokré oblečení u krbu, nabere tenká spodnička jeho ženy teplý vzduch a na okamžik se vznese.
Pak už stačí jen týden, a první horkovzdušný balon světa, na kterém Joseph spolu s bratrem Jacquesem-Étiennem (1745–1799) pracují, je dokončen.
První malá montgolfiéra ještě neopustí dvůr rodinné továrny, ale větší verze s balonem o průměru 11 metrů je vítězně představena 4. června 1783 na tržišti v městečku Annonay.
O tři měsíce později bratři nadchnou samotného krále Ludvíka XVI. (1754–1793), když mu ve Versailles předvedou montgolfiéru nesoucí do nebes ovci, kohouta a kachnu.
Balon vystoupá do výšky 500 metrů a za osm minut urazí 3,5 kilometru, než i se svými zvířecími pasažéry bezpečně přistane.
Balon se ztratil
Zpráva o vynálezu bratří Montgolfierů obletí kontinent a nevynechá ani české země. Horkovzdušné balony nedají spát zejména mladému cestovateli, botanikovi a etnografovi Tadeáši Haenkemu (1761–1816).
V pražské Fürstenberské zahradě 18. března 1784 za přítomnosti nejvyššího dvorského sudího a budoucího prezidenta České společnosti nauk, hraběte Prokopa Lažanského z Bukové (1741–1804), vypustí horkovzdušný balon podle vzoru francouzských montgolfiér.
Svůj pokus zopakuje v září na panství Ditrichštejnů v jihomoravských Židlochovicích.
„Očitými svědky toho byli mezi mnoha dalšími paní kněžna Piccolomini, která uvolnila balon přeřezáním lana, a také neapolský zplnomocněný ministr, markýz Somma, kteří nad tím cítili výjimečné potěšení,“ píší vzápětí o události nadšeně Brněnské noviny.
Mnohem důležitější osobou je však osvícená kněžna a milovnice vědy, techniky a umění Marie Kristina z Ditrichštejna (1738–1788). Právě ona Haenkeho do Židlochovic pozvala a plášť montgolfiéry vlastnoručně ušila. Svůj výtvor už ale nikdy neuvidí.
Na balonu je sice upevněna cedulka s nápisem v češtině i němčině, která slibuje odměnu tomu, kdo balon najde a vrátí, ale nikdo se nepřihlásí.
Zámek v ohrožení
Ne vždy končí pokusy o balonové experimenty u nás úspěchem. 17. dubna 1786 se hrabě Klemens Alois Truchsess-Waldburg zu Zeil (1753–1817) v zámeckém parku v severomoravském Kuníně pokusí vypustit papírovou montgolfiéru, dovezenou z Německa.
Několikrát opravovaný balon se i za silného větru skutečně vznese, ale zakrátko se zachytí v koruně stromu a z jeho ohniště, které zahřívá vzduch, se oheň rozšíří do okolí.
Požáru podlehne několik staveb hospodářského dvora včetně sýpky, uhoří chovaná zvířata, popelem lehne obydlí panských úředníků i zámeckého kaplana, samotný zámek se ale podaří zachránit.
„Balon dříve, než dosáhl své určené výšky, praskl a zapálil vrchnostenskou stodolu a několik selských domů, čímž panu hraběti vznikla škoda mnoha tisíc zlatých,“ píše o incidentu o pár týdnů později list Pressburger Zeitung.
Foto: wikimedia.org, meisterdrucke.com
