Většina německých obyvatel je krátce po druhé světové válce z Rovné na Sokolovsku odsunuta. O pár let později sem přijedou buldozery a veškerou zástavbu srovnají se zemí.

Vesnice, která vznikla nejspíš už ve 14. století, se totiž stává součástí nového výcvikového prostoru Prameny.

Čs. armáda na území Slavkovského lesa dlouho cvičit nebude. Vojákům je tady těsno, a tak vláda v létě 1954 výcvikový prostor Prameny zruší. Bohužel, nejde o poslední šílenost, kterou se tady komunistický režim rozhodne udělat.

V 60. letech na místě zaniklé Rovné vybuduje po vzoru Sovětského svazu typickou socialistickou vesnici.

A jak dodává současná publicistka Ivana Svobodová, hlavním záměrem nabubřelého projektu „bylo znovu a vzorově osídlit pohraničí, které se ne a ne vzpamatovat z vyhnání původních obyvatel – českých Němců – a ze zboření jejich vesnic“.

Odbytý projekt

Podle představ komunistů bude v obnovené Rovné žít se svými rodinami zhruba 1000 zemědělců. Plány na výstavbu obce souznějí s tehdy prosazovaným heslem:

„Společně pracovat, společně bydlet, společně se bavit.“ Pověření architekti pro obyvatele nové vesnice vyprojektují sídliště s několika vysokými paneláky, školou či samoobsluhou.

Stavět se začíná v roce 1965 a na přelomu 60. a 70. let je obec Rovná skoro dokončená. Bohužel architektonický projekt nerespektoval drsné podnebí zdejšího regionu.

Zatímco původní vesnice stávala v úžlabině ve svahu, a byla tak chráněná před nepříjemnými větry, ta nová vyroste na rovině o kus výš. Nekvalitně postavené paneláky trčí vysoko nad krajinou jako majáky a před rozmary počasí je nic nechrání! Náklady na vytápění tak budou v Rovné obrovské…

Lákají mládež

Nejde o jediný problém. Vesnice nemá kvalitní infrastrukturu a prakticky ani zázemí pro sportovní a kulturní vyžití svých obyvatel. Není divu, že se sem lidé zrovna nehrnou.

A většina těch, kteří nabídce nového bydlení neodolají, při první příležitosti z Rovné zase zmizí! Představa komunistů se ukáže být nereálná. Počet obyvatel obce se plánovaným 3000 osob nikdy ani zdaleka nepřiblíží.

Vláda naopak musí hledat způsoby, aby zabránila jejímu vylidňování. „V 70. letech tak zde bylo zřízeno učiliště, aby byla do vsi nalákána mládež a později, v 80. letech, zde dokonce vzniklo studijní středisko FF UK pro zahraniční studenty z rozvojových zemí,“ vypráví současný historik Luděk Jaša.

Nic z toho ale nepomůže. Komunisté nakonec svou snahu vzdají a ukázkovou socialistickou vesnici přestanou financovat i prezentovat v médiích!

Přežije svou smrt

Na počátku 90. let minulého století to s Rovnou vypadá bledě. Paneláky jsou v katastrofálním stavu a lidem hrozí vystěhování. Vesnice ale svou klinickou smrt přežije. Byty se podaří postupně rekonstruovat a přestavbou projde i náves.

V současnosti zde žije asi 350 obyvatel, kteří za největší problém obce považují absenci pracovních příležitostí a obchod s chudobou.