„Paní, lázeň je připravena,“ oznamuje sloužící císařovně. Fausta vklouzne do vody a vykřikne bolestí. „Je to horké!“ volá a chce vylézt ven. Sloužící jí to ale nedovolí a ze všech sil přikládají pod kotlem.

Nešlo o vzpouru ani zvůli. Služebnictvo jednalo podle pokynů římského císaře Konstantina (272/285–337). Právě on si usmyslel, že svou ženu Faustu (289–326) potrestá za ohavnou intriku, kvůli níž přišel o nadějného syna, a nechá ji v lázni doslova uvařit.

Věděl, že si za manželku nevzal žádnou svatou, Fausta jako dcera římského císaře Maximiana (asi 250–310) byla zběhlá v mocenských pletichách. Když ji otec provdal v roce 307 za svého spoluvládce Konstantina, tušila, že její vliv a moc jen porostou.

Zpočátku šlo všechno dobře, porodila choti dědice, stála při něm i proti vlastní rodině, dokonce jí udělil titul Augusta (Vznešená). Pak ale udělala chybu.

Falešné obvinění

Přece jen na těch palácových řečech něco bylo. Konstantin mlčky pozoruje choť, která se mu v slzách svěřuje se svým pokleskem.

„Tvůj syn Crispus se mě pokusil svést.“ Císař měl totiž z prvního svazku děti a právě do Crispa (asi 300–326) vkládal velké naděje. Nejprve ho jmenoval velitelem v Galii, pak spolu vybojovali významné bitvy.

„Bude z něj dobrý vládce,“ pochvaloval si císař. Teď se však dozvěděl, že mu sváděl choť. Na to existuje jediná odpověď – rychlá smrt. Princ, který dlel zrovna na Istrii, nedostal příležitost k vysvětlení.

Podle rozkazu byl popraven (možná se před vykonáním rozsudku sám otrávil). Po první vlně hněvu se však Konstantinovi celá záležitost rozležela v hlavě.

Zvlášť když po paláci kolovaly i jiné zvěsti… „To ona, Fausta, ho sváděla, a když ji odmítl, chtěla se mu pomstít a také zabránit tomu, aby císařův hněv padl na ni,“ povídalo se. Konstantin neměl slitování ani se svou chotí.

Není jasné, zda ji skutečně nechal uvařit v horké vodě, nebo zemřít v přetopené lázni. Následně totiž vydal příkaz, aby jakékoliv připomínky jeho ženy a syna byly z říše odstraněny. Rozbíjely se tedy sochy a odtesávala se jména provinilců z nápisů.

Proto se také nedochovaly žádné přesné informace o této tragické události, zato vzniklo několik teorií…

Smrt při potratu

„Tohle dítě se nesmí narodit,“ řekla si Fausta. Její románek s Crispem nezůstal bez následků. Jednou z možností bylo vyvolat potrat v horké lázni. Císařovna se o to pokusila, ale nepřežila, její milenec byl mezitím poslán do vyhnanství.

Tuto teorii zastává současný irský historik David Woods. Podle jiné verze měla Fausta usilovat o Crispův život, aby zabezpečila nástupnictví svým synům. Proto měla svému manželovi namluvit, že se ji mladý muž pokusil znásilnit.

Zároveň podplatila pár senátorů, aby jí to potvrdili. Podle římského práva po tak vážném obvinění musel Konstantin nechat syna popravit.

Pak ale vyšel Faustin podvod najevo (údajně ho měla císaři odhalit jeho matka) a její choť nehodlal nechat intriku nepotrestanou. Přikázal zrádnou ženu zavřít v přetopené lázni, kde se udusila. Odpovědnost za tuto rodinnou tragédii však už navěky zůstala na velkém císaři.

 Foto: Wikimedia.org, meisterdrucke.com