20. 11. 1945: V Německu byl zahájen tzv. Norimberský proces proti 22 vůdcům nacismu zapojených do holocaustu a dalších válečných zločinů.    
Domů     Vynálezce ponorky se mihl u dvora Rudolfa II.
Vynálezce ponorky se mihl u dvora Rudolfa II.
17.8.2023
Ponorka na Temži

Sám anglický král se za ovací přihlížejících odvážně provléká úzkým poklopem do útrob vratkého podmořského člunu. Nádrže se plní vodou a první ponorka světa mizí pod hladinou Temže.

Holanďan Cornelis Jacobszoon Drebbel (1572–1633) od mládí pošilhává po umění. Během studia v Haarlemu ho vyučují významní malíři a humanisté své doby.

Cornelis se jim brzy vyrovná svými dokonalými mědirytinami a přivedou ho i k zájmu o alchymii a vědu, i když hlubšího formálního vzdělání se mu nikdy nedostane. Ke svým největším vynálezům je vlastně donucen. V roce 1595 se totiž žení.

Se svou ženou Sophií má šest dětí, uživit je není právě jednoduché, a manželka navíc umí rozhazovat peníze více než marnotratně. Cornelis tak musí neustále hledat něco, čím by ohromil svět a získal za to finanční prostředky.

Sestrojil perpetuum mobile?

Daří se mu to znamenitě. V roce 1598 si nechává patentovat vodovodní systém.

V Noorderpoortu postaví obdivovanou fontánu, ohromuje svou schopností broušení čoček, díky nimž vyvine vlastní podobu camery obscury či takzvané kouzelné lucerny, zárodku pozdějších obrazových projektorů. O jeho služby je zájem po celé Evropě.

Na počátku 17. století se s rodinou stěhuje do Anglie na pozvání samotného krále Jakuba I. (1566–1625), kde opět udivuje dvůr svými vynálezy.

Jedním z nich je i hodinový stroj, nazvaný odvážně perpetuum mobile – malý astronomický orloj ukazující čas, den, datum, fáze Měsíce a polohy Slunce i planet.

Drebbel tvrdí, že jeho zařízení může fungovat celé roky bez zdroje energie, protože je poháněno změnami teploty a tlaku vzduchu, které ovlivňují kapalinu ve skleněné nádobě.

Řez Drebbelovou ponorkou ukazuje i plovák pro dýchací trubici.
Řez Drebbelovou ponorkou ukazuje i plovák pro dýchací trubici.

Ve službách námořnictva

Cornelis Drebbel sype z rukávu další a další vynálezy. Vyvine praktický postup výroby šarlatové barvy, navrhne kotel s termostatem či primitivní teploměr. O pár let později si ho pozve císař Rudolf II. (1552–1612) do Prahy.

Po jeho smrti Drebbel Čechy opouští a natrvalo zakotví v Anglii. Právě tam zanedlouho předvede jeden ze svých nejslavnějších projektů.

Inspiruje se myšlenkou svého předchůdce, anglického matematika Williama Bournea (asi 1535–1582), který ve své knize Inventions or Devises nastínil koncept podmořského člunu s dřevěným rámem potaženým kůží a vesly.

A přesně tohoto nápadu se Drebbel nyní drží. První funkční ponorku, prozatím ještě malou, představuje už v roce 1620 během své služby pro královské námořnictvo. Jako základ poslouží běžná veslice, jakých je možné na Temži potkat mnoho.

Tahle je ale vybavena dřevným rámem, potaženým naolejovanou, a tedy nepromokavou kůží. Uprostřed je vodotěsný vstupní poklop, ponorka má kormidlo a o její pohon se starají čtyři vesla upevněná ve vodovzdorném koženém těsnění.

Jak dýchá alchymista?

Pro praktický provoz ponorky je ovšem třeba se postarat i o další technické detaily. Přívod vzduchu obstarají šnorchlové trubice, držené na hladině pomocí plováků.

Díky nim dokáže stroj absolvovat cestu pod vodou z Westminsteru do Greenwiche a zpátky, což znamená ponor dlouhý tři hodiny.

Dnešním historikům se prozatím nedaří uspokojivě potvrdit, nebo vyvrátit dobové informace, že Drebbel jako zkušený alchymista vyvinul pro uvolňování kyslíku i speciální přístroj, využívající chemické reakce při zahřívání ledku… K tomu, aby stroj zůstal ponořený, Drebbel vyvíjí předchůdce dnešních balastních nádrží.

Pod sedadlem každého z veslařů se skrývá velký měchýř z vepřové kůže, od kterého vedou trubky mimo loď. Když se povolí provaz, kterým je měchýř svázaný, rezervoár se naplní vodou a těžší ponorka klesne pod hladinu.

K vynoření je pak třeba, aby veslaři měchýře zmáčkli a vodu z nich zase vytlačili.

Cornelis Drebbel měl v hlavě spoustu nápadů.
Cornelis Drebbel měl v hlavě spoustu nápadů.

První podmořský král

Po prvním malém prototypu přichází Drebbel s druhým, o něco větším, a nakonec vyrábí i třetí, největší exemplář.

Ten už má šest vesel. „Kromě cestujících se v této podmořské lodi umístí dvanáct veslařů a tři důstojníci,“ píše o události irský přírodovědec Robert Boyle (1627–1691). Ponorka dokáže plout v hloubce čtyř až pěti metrů a její úspěšné zkoušky sledují na březích Temže tisíce zvědavců.

Jedné z plaveb se osobně zúčastní i sám Jakub I., čímž se do historie zapíše jako první panovník, který se vydal pod vodní hladinu. Drebbel si od svého vynálezu slibuje mnoho. Doufá, že se ho ujme armáda a Británie udělá další krůček k námořní neporazitelnosti.

Jenže přístup admirality je i přes prokazatelné úspěchy stále vlažný, bojového nasazení se Drebbelův prototyp nikdy nedočká.

Určitě se na tom podepíše i smrt jeho příznivce Jakuba I. v roce 1625. Jeho nástupce Karel I. (1600–1649) už takové nadšení pro ponorku neprojevuje, i když stále ještě vyžaduje Drebbelovy služby při vývoji zbraní.

Vynálezce v bídě

I když Drebbel během svého života představil mnoho zajímavých vynálezů a zlepšení starých technologií v chemii, optice i mechanice, na sklonku života se stahuje do ústraní a začíná provozovat restauraci na břehu Temže.

Podílí se sice na rozsáhlém projektu odvodňování bažin v okolí Cambridge, ale i přes své úspěchy žije v chudobě. Umírá v Londýně roku 1633.

Foto: wikimedia.org, entertainment.ie

Související články
reklama
Zajímavosti
5 leteckých útěků z totality: K úspěchu dopomohly i prášky na spaní
Mezi mraky probíhá letecký souboj. Po zuby ozbrojená stíhačka MiG ale nalézá překvapivě rovnocenného soupeře v nenápadném letadélku Zlín. V jeho kokpitu totiž projektilům z palubního kanonu brilantně uhýbá mistr světa v letecké akrobacii. Tisíce lidí touží uprchnout z totalitního režimu, ale ne všichni mají k dispozici potřebné možnosti a podmínky k úspěšnému překonání pečlivě střežených hranic. Pro piloty jsou hranice prostupnější […]
premium
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme, […]
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako […]
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné. […]
premium
Věda a vynálezy
Měla první řiditelná vzducholoď problémy s větrem?
I když fouká slabý větřík, Giffard se nedokáže se svou vzducholodí otočit a letět nazpět. Je zklamaný, nicméně radost mu udělá alespoň to, že s ní může zatáčet. Je to pro něj důkaz, že plně řiditelná vzducholoď není hloupým výmyslem. Chce to jen víc času a peněz, aby ji byl schopen sestrojit…   Síla páry ho […]
Zachránil lékař bez diplomu tisíce dětí?
Od roku 1903 hostí newyorský Coney Island lunapark, který však spíš než klasický zábavní park připomíná přehlídku zázraků. K vidění je tu celá řada kuriozit – obřím modelem Vernovy ponorky počínaje a vesničkou plnou „pravých“ živoucích trpaslíků konče. Dokonce jsou tu i první inkubátory. I s předčasně narozenými dětmi!  Novorozenci, umístění ve zdejším zařízení, jsou […]
Dobyl slovenský rodák svět svými tužkami?
Ve vzduchu poletují klobouky. „Penkala to dokáže!“ ozve se z rozjásaného davu, když se letoun slavného vynálezce odlepí od země. S vlastním strojem, dlouhým skoro 11 metrů, vzlétne jen o pár let později než bratři Wrightové. Ti jsou také jeho největším vzorem.  Když Eduard Penkala (1871–1922), rodák z Liptovského Mikuláše, v pouhých 50 letech umírá na zápal […]
Prskavkami Jakub I. oslavil svoje přežití
Pokouší se zkrotit oheň. Kallinikos z Heliopole pracuje na strašlivé zbrani, která má ničit nepřátelské lodě, a to i pod vodou! Jenže jeho experimenty se trochu zvrtnou. Místo speciální tekuté „bomby“ řecký architekt vynalezne prskající směs, ze které dnes mají radost děti i jejich rodiče.   S „výbušnou hlínou“ – směsí síry, ledku a dřevěného […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
epochalnisvet.cz
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
epochaplus.cz
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám.
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
enigmaplus.cz
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
V nitru staré německé štoly vyvěrá voda, které návštěvníci připisují téměř zázračnou moc. Má údajně pomáhat diabetikům, nemocným s ekzémy i lidem, kterým lékaři nedávali naději. Některé pokusy skutečn
Co se stane, když se srazí dvě červí díry? Fyzici simulovali vesmírnou katastrofu
21stoleti.cz
Co se stane, když se srazí dvě červí díry? Fyzici simulovali vesmírnou katastrofu
Představte si tunel, který vede napříč časoprostorem a spojuje dvě místa vesmíru vzdálená miliardy světelných let. Místo dlouhé cesty mezi hvězdami jím jednoduše proletíte a během okamžiku se ocitnete
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz