Slavnostní přehlídce Napoleonovy armády přihlíží zástup zvědavců. Jeden hubený světlovlasý mladík v davu je ale výjimečný. Nemává a netleská. V ruce, ukryté v kapse, totiž svírá nůž.
Píše se rok 1809 a Napoleon Bonaparte (1769–1821) je na vrcholu slávy. Právě se vypořádal s rakouským výpadem do Bavorska a na oplátku obsadil Vídeň.
Vítězí v rozhodující bitvě u Wagramu a 14. října podepisuje ve vídeňském Schönbrunnu s Rakouskem smlouvu, která znamená naprosté francouzské vítězství. Stačilo ale málo a k jednacímu stolu by francouzský císař nezasedl. Jen dva dny předtím totiž jen o vlásek unikl smrti…
Pohroma pro Němce
Vídeň je v říjnu 1809 v centru pozornosti celé Evropy. Právě sem se vydává i německý student Friedrich Staps (1792–1809). Nejede ale oslavovat vítěze nad habsburskou armádou.
17letý mladík, vzdělaný a dobře vychovaný syn pastora z Lipska, je přísně věřící a Napoleona považuje za hlavní příčinu neradostné situace německého lidu.
Je přesvědčen, že francouzský dobyvatel musí být sprovozen ze světa, a je ochoten na sebe vzít břímě vraždy. Když se 12. října 1809 Napoleon vydává do Schönbrunnu, aby sledoval slavnostní přehlídku své armády, bude Friedrich Stabs u toho.
Ostražitý generál
Friedrich svírá v ruce papír a dožaduje se rozmluvy s Napoleonem. Tvrdí, že mu chce předložit petici. Napoleonův pobočník generál Jean Rapp (1771–1821) je ve střehu a nelíbí se mu mladíkova pravá ruka, napohled nedbale zastrčená do hluboké kapsy kabátu.
Než stačí Stabs přikročit blíž, obklopí ho císařova ochranka. Ukazuje se, že ruka schovaná v kapse svírala velký, ostře nabroušený nůž. Aby nebylo pochyb, generál Rapp pokládá přímou otázku:
„Chtěl jsi zavraždit Napoleona?“ „Ano,“ přisvědčuje klidně student. Za okamžik dostane příležitost to samé osobně říct do očí i své vybrané oběti…
Největší služba
Improvizovaný výslech, vedený samotným císařem, není dlouhý. „Co jsi chtěl udělat s tím nožem?“ ptá se panovník. „Zabít vás,“ pokrčí rameny zatčený. A vzápětí odpovídá i na otázku, proč se k vraždě rozhodl.
„Protože jste způsobil neštěstí mé země. Ublížil jste mně i všem Němcům,“ vysvětluje. Vyvrátí také domněnky, že je součástí nějakého většího spiknutí. „Nikdo mě nenavedl.
Rozhodl jsem se vzít vám život z přesvědčení, že tak své zemi i celé Evropě prokážu tu nejvyšší službu,“ uzavře rozhovor Staps.
Rozsudek smrti
„Pokud požádáš o odpuštění, daruji ti život,“ slibuje císař. Hrdý Friedrich Staps však o milost nemá zájem. „Lituji jen toho, že se mi to nepovedlo. Zabít vás by nebyl zločin, ale povinnost!“ tvrdí s přesvědčením.
A vzápětí si definitivně uzavře cestu k přežití. „Kdybyste mě propustili, využiju první příležitosti, abych svůj čin provedl znovu.“ Vojenským tribunálem, který zasedá už 15. října, je odsouzen k trestu smrti zastřelením.
Protože pokus o atentát se Francouzi snaží ututlat, je Friedrich tajně převezen do vesničky Fünfhaus u Vídně, kde je o dva dny později v šest hodin ráno postaven před popravčí četu.
Foto: wikimedia.org
