Věhlasný oxfordský lékař otevírá rakev s mrtvým tělem popravené ženy, které si chystá k veřejné instruktážní pitvě. Dívka, ležící uvnitř, je mladá a krásná. A pak se nadechne.

Smírčí soudce Thomas Reade (1575–1650) z Duns Tew v anglickém hrabství Oxfordshire je dostatečně bohatý na to, aby si pořídil služku, místní 22letou dívku Anne Greeneovou (asi 1628–asi 1665).

Ve svém panském sídle ovšem nežije sám a jeho 16letý vnuk po služebné už dlouho pokukuje. Anne mu v létě roku 1650 podlehne a po čase s hrůzou zjistí, že je těhotná. Dítě se jí ale donosit nepodaří, už v 17. týdnu přijde na svět mrtvý chlapec. Co teď?

„Mám se přiznat a obvinit tím svého pána?“ uvažuje Anne. V panice se pokusí ukrýt tělíčko děťátka na záchodě, ale je přistižena a skončí ve vězení.

Zabila mrtvolku

Už 26 let platí v Anglii nový zákon o nemanželských dětech. „Žena, která zatají smrt nemanželského novorozence, budiž prohlášena za vražedkyni!“ uvádí se v něm. „Ale vždyť dítě přišlo na svět už mrtvé!“ marně vysvětluje Anne.

Stejně bezvýsledně se jí u soudu zastává předvolaná porodní bába. „Nalezené mrtvé dítě bylo nedostatečně vyvinuté, aby mohlo přežít,“ vypovídá. V procesu se angažuje především sir Thomas, pro kterého je případ příležitostí, jak očistit pověst své rodiny.

Anne je odsouzena k trestu smrti. Poprava má být provedena na hradě v Oxfordu, nechvalně známém svým vězením.

Půl hodiny v oprátce

Pod šibenici je Anne přivedena 14. prosince 1650. Popraviště se nepoužívá vysoké, takže odsouzenec si zpravidla pádem nezlomí vaz, ale zmítá se v oprátce dlouhé minuty.

Proto bývá někdy jeho přátelům povoleno, aby nešťastníka na šibenici zatáhli za nohy a zkrátili tak jeho utrpení. Anne toto povolení dostává a jeden z vojáků eskorty ji navíc pětkrát udeří pažbou muškety.

Dívka pak visí na šibenici půl hodiny, než je oficiálně prohlášena za mrtvou a uložena do rakve. Pohřeb ji ale nečeká. Její tělo putuje na oxfordskou univerzitu, kde ho má lékař William Petty (1623–1687) pitvat v rámci přednášky z anatomie. Když je však v univerzitní budově rakev otevřena, Anne ještě dýchá.

Ruka Boží

William Petty se svými kolegy Thomasem Willisem (1621–1675), Ralphem Bathurstem (1620–1674) a Henrym Clerkem (1622–1687) podniknou všechny možné vědecké i nevědecké pokusy o její oživení.

Zahrnují masáže srdce, horké likéry, pouštění žilou, přikládání horkých obkladů, použití klystýru z horkého tabákového kouře i uložení do postele s jinou ženou pro zahřátí organismu.

„Zachránila ji ruka Boží, a prokázala tak její nevinu,“ prohlašují pak, když se Anne zotaví. Ze své popravy si nevybavuje nic.

„Byla jsem na krásné zelené louce s tekoucí řekou a všechno se tam třpytilo jako stříbro a zlato,“ popisuje jen své vzpomínky. Dočká se udělení milosti a začíná se živit přednáškovým turné po anglickém venkově, kde vystavuje svou rakev.

Provdá se, má tři děti a prožije dalších zhruba 15 let. Sir Thomas Reade, který tolik trval na jejím odsouzení, umírá pouhé tři dny po její „popravě“.