Několik podobných staveb se dochovalo v Německu, Belgii či Nizozemsku. V České republice je však vyhlídková báň, která zdobí litoměřický dům zvaný Kalich, jediná! Vešlo by se do ní přes 300 hektolitrů vína!

K nejvlivnějším rodům královského města Litoměřice, jež letos slaví 800. výročí od svého založení, patřili v minulosti Mrázovi.

V průběhu let zasedají v místní městské radě a zastávají úřad perkmistra hor viničních, tj. označují pozemky vhodné k zakládání vinohradů nebo dohlížejí na majetkové transakce s nimi spojenými.

Ve druhé polovině 16. století je hlavou této rodiny Jan Samuel Mráz (asi 1520–1585), který by své výsostné postavení i význam samotného města rád „podtrhl“ výstavbou reprezentativního domu.

„Musí být vskutku výjimečný!“ pověřuje nelehkým úkolem Ambrosia Balliho (†1576). Původem italský architekt, jenž se v mládí usadil právě v Litoměřicích, jeho důvěru nezklame…

Uvnitř hostí přátele

Starší gotický dům na místním náměstí Balli zrekonstruuje v duchu renesance a vyzdobí ho výraznými štíty. Nad ně posadí báň ve tvaru kalicha, jejíž dřevěná konstrukce připomíná kostru lodě. Proč si uznávaný architekt vybral zrovna tuto podobu?

Chtěl snad v souladu s přáním Jana Samuela Mráze odkázat na místní vinařskou tradici? Spíše ne.

„Ten dům se jmenoval Pod Bání (slovem báň se dřív označovala zakřivená střecha – pozn. red.), název Kalich přišel později,“ vysvětluje současná historička Kristina Sedláčková.

Balli se možná inspiroval v západní Evropě, kde byly podobné vyhlídkové věže tehdy v módě.  Ať tak, či onak, Mráz je výsledkem nadšený. Vyhlídkovou věž s osmi okénky si zamiluje, vodí sem návštěvy a s přáteli zde stráví spoustu chvil plných zábavy.

Kromě toho v jejích útrobách často rokuje městská rada, přičemž radní „vyvěšovali z oken své prapory, aby bylo vidět, kdo se zasedání účastní“, líčí současná publicistka Stanislava Brádlová.

Je původní!

„Tak krásný dům by měl patřit městu!“ jsou přesvědčeni radní. Svého cíle dosáhnou v roce 1665, kdy ho koupí a nechají jeho věž opravit, protože ji poškodil blesk.

Podoba domu Kalich, ve kterém jistou dobu sídlí solní úřad a v roce 1877 je v jeho přízemí zřízeno první litoměřické městské muzeum, se v průběhu let dočká několika dalších stavebních úprav.

K té nejvýraznější proměně – empírové – dochází v roce 1834, kdy získává nový štít a stanovou střechu.

A právě časté přestavby jsou důvodem, proč odborníci řadu let nevědí, zda je unikátní báň na domě Kalich původní, nebo byla někdy v minulosti nahrazena věrnou kopií.

Jistotu jim teprve na počátku 21. století dává moderní technika – analýza vzorku dřeva určí, že stromy použité na krovy byly pokáceny v letech 1568 a 1569! Další průzkumy však současně ukážou, že „ikona“ dnešních Litoměřic je ve velmi špatném stavu, a pokud o ni město nemá přijít, musí být opravena.

Samotná rekonstrukce začne zhruba za dva roky, ovšem její přípravy jsou už teď v plném běhu. Město se totiž rozhodlo, že při „šití“ nového kabátu Kalicha budou napodobeny původní technologie stavby a použity stejné druhy dřeva.