Skupina profesionálních zabijáků se tiše krade hradištěm Tetín. Jejich cílem je stárnoucí žena, příliš vlivná a příliš mocná. Mají jen jedinou instrukci: při její vraždě nesmí být prolita krev.

O tom, odkud vlastně Ludmila (asi 860–921), manželka prvního historicky doloženého Přemyslovce Bořivoje I. (asi 852–888/890), pocházela, se názory historiků různí.

Kristiánova legenda o počátcích křesťanství na našem území ji považuje za dceru mělnického knížete, jiné středověké texty jí přisuzují lužickosrbský původ. Jisté je, že vychována byla v pohanství. To se však brzy mělo změnit…

Politka rozhoduje

Přemyslovci v době svatby Bořivoje s Ludmilou v polovině 70. let 9. století usilují o posílení svého vlivu. Mají důvod se obávat o budoucnost, protože jejich území svírají dvě mocné říše – Východofrancká a Velkomoravská.

Ke druhé z nich se kníže Bořivoj obrací s nabídkou spojenectví. Podmínkou souhlasu je přijetí křesťanství, což také kníže podstupuje z rukou samotného arcibiskupa Metoděje (asi 813–885).

„Když podle obyčeje vykonali obřadný půst, obrodil je přeposvátným pramenem křtu,“ zaznamenává Kristiánova legenda. Křesťanství vzápětí přijímá také Ludmila, i když zpočátku to určitě není z přesvědčení. „Rozhodnutí učinil za Ludmilu Bořivoj.

To, že později sama vzala křesťanství skutečně za své, odpovídalo její povaze,“ připomíná současná historička Naďa Profantová.

Ludmila pak během následujících 14 let manželství přivede na svět nejméně šest dětí včetně budoucích knížat Spytihněva (asi 875–915) a Vratislava (asi 888–921).

Snacha vs. tchyně

Někdy v letech 888–890 kníže Bořivoj v poměrně mladém věku umírá. „Dokonav běh času svého a naplniv dobrými skutky své dni, uzavřel den poslední dovršiv třicátý pátý rok svého života,“ truchlí Kristiánova legenda.

Od vdovy se očekává, že se podle běžného dobového zvyku stáhne do ústraní. Ludmila však dokazuje, že je opravdu výjimečná. Ví, že nyní musí být ještě aktivnější. Touží zbytek života zasvětit tomu, aby zajistila vládu pro své dva syny.

Ti jsou zatím příliš mladí, a tak jejich místo dočasně zaujímá moravský vládce Svatopluk (asi 840–894).

Ludmila se ale nevzdává a na knížecí stolec nakonec skutečně usedne jak Spytihněv I., tak po jeho smrti jeho mladší bratr Vratislav I. Ludmila přežije oba a i poté patří k nejmocnějším osobnostem v zemi.

„Ludmila byla skutečně první diplomatka v našich českých dějinách,“ poznamenává k tomu současná historička Milena Bravermanová. Její stále intenzivnější zapojení do politiky se ale nakonec stane příčinou tragédie.

Při bojích o politickou orientaci země na mocné západní sousedy je Ludmila 15. září 921 na pokyn své ambiciózní snachy Drahomíry (kolem r. 890–po r. 935) na hradišti Tetín zavražděna.