Dostal za úkol vyhnat Francouze z Menorcy. Víc času na přípravu a shromáždění celé flotily mu však nadřízení neposkytnou. Protesty admirála Bynga jsou zbytečné. Když svůj úkol nesplní, označí ho za zbabělce a krutě potrestají!

V britském námořnictvu začal sloužit už ve svých 13 letech. Díky svému otci, respektovanému admirálovi Georgi Byngovi (1663–1733), to má v počátcích jednodušší.

Rozhodně se ale nedá říct, že by si John Byng (1704–1757) vybudoval vlastní kariéru jen díky protekci. Je dostatečně schopný na to, aby mohl celkem rychle stoupat kariérním žebříčkem. Ve 23 letech je mu svěřeno velení na lodi HMS Gibraltar.

Na počátku 40. let 18. století se stává guvernérem britské kolonie Newfoundland (v severovýchodní části Severní Ameriky) a v roce 1747, již v hodnosti viceadmirála, přijímá funkci vrchního velitele britských sil ve Středozemním moři.

Byng také vstoupí na politické kolbiště, ale v britském parlamentu aktivitou zrovna nehýří. Vojenská kariéra pro něj přece jen zůstává prioritou…

Londýn spěchá

Mezi evropskými mocnostmi se v roce 1756 schyluje k sedmileté válce. Napětí mezi Brity a Francouzi je však hmatatelné už před jejím vypuknutím, země si vyměňují ultimáta a řinčí zbraněmi.

Byng je v předvečer konfliktu povýšen na admirála a po několikaleté odmlce opět dostává na starost britské námořní síly ve Středomoří.

Nadřízení po něm chtějí, aby uhájil před Francouzi ostrov Menorca v souostroví Baleáry, který Britové drží od roku 1708. Problém je, že Byngova flotila ještě není kompletní. A většina lodí, jež má zatím k dispozici, není dostatečně vyzbrojená.

V Londýně to ale nikoho nezajímá, víc času na přípravu nedostane. Koncem dubna 1756 Byng vypluje ze základny na Gibraltaru. Když 19. května dorazí na dohled Menorce, zjistí nepříjemný fakt:

většinu strategicky důležitého ostrova už kontrolují Francouzi (jen o den dříve obě mocnosti vstoupily do válečného stavu). Odpor nepřátelům kladou pouze obránci pevnosti svatého Filipa v Mahónu.

Milost nedostal

Byng má Brity, hájící pevnost na východě ostrova, podpořit. Nejprve se ale musí vypořádat s francouzskou flotilou, která k Menorce připlula. Síly jsou zhruba vyrovnané. 20. května obě loďstva svedou bitvu.

Nemá jednoznačného vítěze, ovšem Britové utrpěli vážné ztráty a raději se stáhnou zpět na Gibraltar. Obránci pevnosti svatého Filipa se tak pomoci nedočkají. Koncem června 1756 kapitulují a Francouzi ovládnou celou Menorcu. V Londýně mají o viníkovi jasno.

Admiralita si nepřipouští vlastní selhání. Byng je povolán do Anglie a postaven před válečný soud. Čelí obvinění, že pro porážku francouzské flotily neudělal vše, co bylo v jeho silách. Jeho obhajoba je bohužel zbytečná.

Za zbabělce ho považuje i král Jiří II. (1683–1760). K trestu smrti odsouzenému admirálovi milost neudělí. 14. března 1757 je Byng zastřelen na palubě lodi Monarch, která kotví v Portsmouthu na jihu země.

„V Anglii je občas zapotřebí zastřelit nějakého admirála k povzbuzení ostatních,“ okomentuje ostře sledovaný proces francouzský filozof a spisovatel Voltaire (1694–1778). Menorcu Britové v roce 1763 dostanou v rámci mírové smlouvy zpět…