Kdykoliv se obviněná Martha Coreyová pohne, za ní sedící dívka učiní totéž. Kousne se do rtu a výkřik od bolesti se ozve také za ní. Teprve 12leté děvče dokázalo své okolí přesvědčit, že ji Martha očarovala. S obviněními vyrukuje na dalších 61 lidí.

„Duše dítěte je čistá. Není důvod jí nevěřit,“ domnívají se Salemští. Nejen Coreyová skončí na šibenici.

Šílenství spojené s čarodějnickými procesy se nevyhne ani americkým koloniím. Ojedinělé případy z Connecticutu, Marylandu či Pensylvánie ale nejsou nic v porovnání s tím, co se odehraje v massachusettské osadě Salem (dnes město Danvers). Zdejší puritáni pošlou na smrt 20 lidí, z toho 15 žen a pět mužů.

Nenávist v míru

Název Salem je odvozen z hebrejského slova šalom, což znamená mír. Po odchodu z Anglie osadu na začátku 17. století založili puritáni (sekta reformních křesťanů vyznávající přehnané morální zásady).

Namísto života v mírumilovné zbožnosti a vzájemné svornosti se ale Salem prakticky od počátku ocitá v zajetí malicherných sousedských půtek a tahanic o vliv.

Novou úroveň konflikty naberou, když se začne řešit, zda se má osada osamostatnit, nebo zůstat pod správnou sousedního města Salem, které mělo nad vesnicí právní i církevní moc.

Ve stejnou dobu do osady přijíždí nový reverend Samuel Parris (1653–1720). S sebou má manželku, tři děti a dva otroky, Johna a Titubu.

Nevysvětlitelné záchvaty

Právě u Tituby tragické události roku 1692 začínají. Coby otrokyně slouží u Parrisových i jako vychovatelka dětí. Dětem začne vyprávět o voodoo, a dokonce je začne zasvěcovat do okultních praktik.

Krátce nato se u dvou dívek, Parrisovy dcery Betty a její sestřenice Abigail Williamsové, začnou projevovat podivné stavy. Dostávají záchvaty, vyluzují podivné zvuky a kroutí se u toho jak hadi.

Lékař dívky prohlédne, ale žádnou příčinu jejich podivného chování nezjistí. Mezi pověrčivými vesničany se proto začne mluvit o čarodějnictví.

Tituba je mezi prvními obviněnými, s ní ještě Sarah Goodová (1653–1692) a Sarah Osbournová (asi 1643–1692), které nemocné děti rovněž jmenovaly.

Přesvědčivá udavačka

Oproti procesům v Evropě, v Salemu se obviňování zhostily především děti, snad podpořené nepřátelstvím svých rodičů ke konkrétním osobám v osadě.

Mimořádně plodnou udavačkou se ukáže být 12letá Ann Putnamová (1679–1716), která obviní celkem 62 lidí, tři z toho skončí na šibenici.

„Viděla jsem, jak její duch opéká nějakého muže,“ svěří se na adresu jedné oběti, 72leté Marthy Coreyové (asi 1620–1692). Dívka působí výjimečně přesvědčivě, že se proti nebohé stařeně postaví i vlastní manžel.

Později svou výpověď odvolá, ale sám skončí špatně – soud ho potrestá rozdrcením zatíženou kládou… Procesy v Salemu se táhnou do května 1693, kdy je kýmsi za čarodějnici označena i manželka massachusettského guvernéra Williama Phipse (1651–1695). Ten následně nařídí procesy zastavit a všechny obžalované propustit.

*** Omluva po letech ***

* „Nyní mám dobrý důvod věřit, že byly nevinné. Byla jsem oklamána satanem,“ sype si Ann Putnamová popel na hlavu.

* V srpnu 1706 je už z ní dospělá žena, když se veřejně omlouvá za obvinění, která dříve učinila vůči obyvatelům Salemu.

* „Neučinila jsem tak ze vzteku, zlomyslnosti nebo nepřátelství… Toužím ulehnout do prachu a být tím ponížena, neboť já jsem byla s ostatními příčinou té smutné pohromy,“ přiznává.

Foto: jakubrozalski.tumblr.com, pixels.com, wikipedia.org