Vlajka SS visí na půl žerdi. Na pražských Hradčanech je v rakvi vystavena mrtvola Reinharda Heydricha (1904–1942). Zastupující říšský protektor zemřel ráno 4. června 1942, když podlehl následkům květnového atentátu.

„Smrt nastala následkem poškození životně důležitých orgánů bakteriemi, případně jejich toxiny zanesenými do nich střepinou, které se nahromadily a pomnožily zvláště v pohrudnici, v bránici a v oblasti sleziny,“ zní závěr dvou německých patologů.

Je tedy pravděpodobné, že kdyby byl Heydrichovi podán penicilin, nejspíš by přežil. Lék se ale sériově začne vyrábět až na podzim 1943, tedy více než rok po útoku.

V 70. letech nicméně jeden z patologů prohlásí, že Heydrich spíš než na infekci zemřel na anemický šok, tedy selhání krevního oběhu. „I tato teorie má ale jisté trhliny,“ upozorňuje současný profesor patologie Ivo Šteiner.

Spekuluje se o mozkové mrtvici i o otravě. 7. června se v Praze koná pohřební obřad.

Po něm jsou Heydrichovy ostatky naloženy do vlaku a dopraveny do Berlína, kde se za účasti Adolfa Hitlera (1889–1945) koná druhý pietní akt v budově nového říšského kancléřství.