21. 12. 1834: Poprvé byla uvedena divadelní hra Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, ve které zazněla píseň Kde domov můj?    
Domů     Bratislavu před náletem nikdo nevaroval
Bratislavu před náletem nikdo nevaroval
6.11.2025

Je krásný letní den. Když nad Bratislavou zaburácejí motory spojeneckých bombardérů, nikdo se tím nevzrušuje. Není to poprvé, co přelétávají nad městem, a tak nikdo ani nevyhlásí poplach!

Jenže tentokrát je cílem Spojenců právě slovenská metropole. Letouny se rychle otočí a za pár desítek vteřin rozpoutají ohnivé peklo!

V Evropě už pátým rokem zuří válka. Spojenecké bombardéry stále častěji útočí na strategické cíle v nacistickém Německu i jeho satelitech. Nicméně Slovensko dosud mělo štěstí a žádnému jejich náletu nečelilo.

Lidé nanejvýš mohli na nebi počítat nepřátelské stroje miřící někam na sever. V létě 1944 se to ale změní.

Obyvatelé Bratislavy velmi rychle pochopí, že propříště si je smrt „může najít i doma při nedělním obědě,“ jak vzpomíná současný slovenský historik Peter Šumichrast na 16. červen, kdy na bratislavskou rafinerii Apollo a její okolí dopadly stovky tun bomb!

Zaútočí ve čtyřech vlnách

„Apolku“, jak se jí lidově říká, si Spojenci nevybrali náhodou…Bratislavský podnik ročně zpracovává až 150 000 tun ropy, díky čemuž „patřil mezi desítku největších středoevropských rafinerií pod správou říše“, vysvětluje současný slovenský spisovatel Peter Kaššák.

Spojenecké velení na tuto operaci vyčlení přes 100 bombardérů B-17 a B-24 z leteckých základen v Itálii. První letouny se nad Bratislavou objeví krátce po desáté hodině dopolední a na areál rafinerie shodí svůj třaskavý náklad.

Ze zasažených objektů se vysoko do vzduchu vyvalí hustý dým, který ztíží orientaci posádkám bombardérů, útočících v dalších třech vlnách. Jejich bomby tak zčásti dopadnou i do okolních ulic, na nábřeží Dunaje nebo do čtvrti Petržalka.

Za pouhých deset minut je po všem, a zatímco na nebi zavládne klid, v Bratislavě se rozbíhají záchranné práce a na mnoha místech současně vypuká panika. Tramvaje nejezdí, elektřina nefunguje a lidé se v obavách z dalšího náletu ukrývají, kde se dá…

Operace byla velmi úspěšná. Posádky letounů pochválí i americký prezident.
Operace byla velmi úspěšná. Posádky letounů pochválí i americký prezident.

Odvedli perfektní práci

Spojenci měli výbornou mušku. Na Bratislavu shodili přes 1500 bomb o celkové váze 369 tun!   Téměř celá rafinérie Apollo je zničena a její provoz se částečně podaří obnovit až na samém konci války.

Škody jsou i v přístavu na Dunaji – ke dnu šlo přinejmenším deset lodí – a na některých historických budovách. Nejsmutnější je však vysoký počet obětí, protože obyvatele města ani zaměstnance rafinerie nikdo zavčasu nevaroval!

O život přišlo přes 100 lidí (některé zdroje uvádějí až 300 mrtvých) a stovky dalších utrpěly nějaké zranění. Naopak ztráty Spojenců jsou mizivé – všeho všudy dva bombardéry, sestřelené protiletadlovou obranou.

Slovenští stíhači, kteří měli nebe nad Bratislavou chránit, z letiště v Piešťanech vůbec neodstartovali.

Úřady zaspaly, útok na město je zaskočil. I proto je počet obětí tak vysoký.
Úřady zaspaly, útok na město je zaskočil. I proto je počet obětí tak vysoký.

Dávejte si pozor!

Pár dní po náletu zorganizují úřady státní pohřeb těch obětí, které se již podařilo identifikovat. Zúčastní se ho i prezident Jozef Tiso (1887–1947) a některé nebožtíky údajně osobně pohřbí.

Slovenská propaganda zaujme ke spojeneckému útoku jednoznačný postoj a prohlásí ho za „odporný, teroristický čin“. Sami Slováci, hlavně obyvatelé Bratislavy a jiných velkých měst, si pak z nešťastné události odnesou ponaučení, že mají být ostražitější.

Zdánlivý klid, který v jejich zemi až dosud panoval, je očividně minulostí. Lidé, pokud to jde, prchají na venkov.

*** Rakve vyrábějí z plotů ***

* Do konce druhé světové války je Bratislava bombardována ještě několikrát, a to americkými i sovětskými letouny. Spojenci však od roku 1944 útočí i na další slovenská města.

* Například na Nové Zámky, významný železniční uzel, podniknou hned tři nálety. K tomu nejničivějšímu dojde 14. března 1945. Američané toho dne shazují na město přes 250 tun bomb, které zničí stovky budov.

* V ulicích města pak umírá až 4000 lidí. Mrtvých je tolik, že místní truhláři musejí vyrábět rakve i z desek dřevěných plotů.

Foto: Autor neznámý/Wikimedia Commons/public domain
Zdroje informací: idnes.cz, irozhlas.cz, wikipedia.org
Související články
reklama
Zajímavosti
Karel Koželuh: Fred Astaire tenisu
Na naprosto přehledné silnici za Prahou pozdě večer znenadání naráží osobní auto do náklaďáku. Spolu s řidičem právě přichází o život nejvšestrannější český sportovec všech dob. Dobyl svět, ale návrat domů mu štěstí nepřinesl. Ke sportu se Karel Koželuh (1896–1950) dostal už v útlém dětství. Pekařské povolání, které v Praze vykonává jeho otec Josef, by ještě nemohlo být […]
Luxusní šperk: Pomander voněl, chránil i koketoval
„Libra růžových květů se na noc nechá namočit ve vodě z jeleního pižma,“ začíná slavný francouzský lékař Nostradamus svůj recept na unikátní vonnou směs. Tou se pak naplní pomander, luxusní šperk, který evropskou šlechtu provází po celá staletí. Zkušený zlatnický mistr se sklání nad svým dílem. Z kousků zlata a stříbra nejprve tvaruje dvě perforované […]
Vítejte v Lomené pyramidě: Skrývá dosud neobjevené komory?
Faraon Snofru přimhouří oči a zahledí se na právě dokončenou hrobku. Na okraji pouště v egyptském Dahšúru se před ním k nebi vypíná Lomená pyramida. Stavba se může pochlubit několika nej. Zaujme už na první pohled. Má její netradiční tvar symbolické důvody, nebo byl vynucen hrozbou pádu pyramidy? A čím vším je ještě unikátní?   V prastarém dekretu […]
premium
Žlutá je barva senzace!
Nastává nové ráno a newyorské trafiky berou čtenáři opět útokem. Už se nemohou dočkat čerstvých senzací, a především dalšího příběhu kresleného kluka ve žluté noční košili. Začínají 80. léta 19. století a americká žurnalistika právě vstupuje do nového období, které budou zanedlouho jedni velebit a druzí proklínat. Nakladatel Joseph Pulitzer (1847–1911) v roce 1883 kupuje za […]
Věda a vynálezy
5 geniálních projektů, které komunisté stopli: Unikátní kombajn, motorka & město budoucnosti
První vesnička SOS v Doubí se otevírala se vší slávou. Tu druhou, ve Chvalčově u Kroměříže, už ale novináři vesměs ignorují. Nechtějí si přidělávat problémy. Stát dal totiž jasně najevo, že s tímto „zápaďáckým nesmyslem“ do budoucna nepočítá…   Komunistické Československo kreativním nápadům nepřeje. Poslušně plní politické a hospodářské dohody zemí východního bloku, i když jsou pro […]
premium
První semafor explodoval
Na Westminsterském mostě u londýnského parlamentu už není k hnutí. Samé drožky. Chudáci chodci, snad aby přes Temži přeplavali. Dívat se na to už nemůže železniční konstruktér J. P. Knight z Nottinghamu. Inspiruje se na kolejích a britské metropoli představí první semafor…   1868 V provozu byl měsíc Není elektrický, ale plynový. Na výšku měří […]
3 nejstarší deskové hry: Bavili se při Člověče, nezlob se už faraoni?
Tutanchamon se zlobí, když mu jeho rádce Aj připomíná nesplněné vladařské povinnosti. Teď, když mu hra Senet tak pěkně jde, přece nemůže přestat. Jeho spoluhráče to ale moc nebaví. Nudí se, hrát s vládcem ovšem považuje za svoji povinnost.   Podle dnešních měřítek se Tutanchamon (vládl přibližně v letech 1332–1323 př. n. l.) sotva dožije […]
premium
Prskavkami Jakub I. oslavil svoje přežití
Pokouší se zkrotit oheň. Kallinikos z Heliopole pracuje na strašlivé zbrani, která má ničit nepřátelské lodě, a to i pod vodou! Jenže jeho experimenty se trochu zvrtnou. Místo speciální tekuté „bomby“ řecký architekt vynalezne prskající směs, ze které dnes mají radost děti i jejich rodiče.   S „výbušnou hlínou“ – směsí síry, ledku a dřevěného […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Gymnastika pro prsty
nejsemsama.cz
Gymnastika pro prsty
Artróza malých kloubů v rukou je častým problémem, který dokáže pěkně potrápit. V chladném období se obvykle bolesti zhoršují. Klouby na rukou bývají jedny z nejopotřebovanějších. Bolest v prstech či zápěstí je hodně nepříjemná věc, někdy ani člověk neudrží v rukou hrnek, komplikuje to psaní a spoustu dalších běžných činností. Někdy pomohou prášky proti bolesti, ale jen na ty bychom spoléhat
Vánoce, které vás překvapí
epochanacestach.cz
Vánoce, které vás překvapí
Kde jsou nejlepší Vánoce? Než odpovíte logicky, že doma, zkuste si přečíst, jak to na Ježíška vypadá po světě. Zázrak Vánoc stojí za to zažít kdekoli. Ať se tam zpívá Tichá noc, nebo Narodil se Kristus Pán… Kanada Ještě před Štědrým dnem pořádají Kanaďané pečicí večírky, kdy příchozí pečou vánoční koláčky „cookies“ dle vlastního receptu. Chodí tu Santa
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Šílený kvůli známosti své bývalky s Cruisem
nasehvezdy.cz
Šílený kvůli známosti své bývalky s Cruisem
Herec z filmu Zmizelá Ben Affleck (53) má srdce rozbité na kousíčky! Alespoň takové zprávy se nesou světem. Drásá ho prý vědomí, že se musí dívat na milostné avantýry své bývalé přítelkyně, herečky
Havlíček pokládal Brixen za hnízdo hlupáků
epochalnisvet.cz
Havlíček pokládal Brixen za hnízdo hlupáků
Je to nepříjemné probuzení. Havlíček otevře oči, ale u jeho postele nestojí ani manželka Julie, ani bratr František, nýbrž pražský vrchní komisař Franz Dedera, okresní hejtman Ferdinand Voith a četník s ručnicí. Karel Havlíček Borovský (1821–1856) je rozespalý, dlouho do noci psal, teprve před chvílí si šel lehnout. Přesto vstane, oblékne si župan a se
Spojenectví ze severních vod: Při lovu lososů dva druhy vytvářejí alianci
21stoleti.cz
Spojenectví ze severních vod: Při lovu lososů dva druhy vytvářejí alianci
V chladných vodách u pobřeží Britské Kolumbie vědci poprvé zdokumentovali chování, které jinde pozorováno nebylo. Kosatky dravé a plískavice plochočelé z čeledi delfínovítých se zde při lovu lososů ča
Mají Francouzi mlsný jazýček?
panidomu.cz
Mají Francouzi mlsný jazýček?
Odpověď je snadná. Ano. Nějak už to mají zakódováno v genech. Typický Francouz si na jídle dává opravdu záležet.   Jídlo je pro něj radost, potěšení, společenská událost. A pozor nejen v restauraci, ale i doma v rodině. Kvalita především Vaření začíná už při nákupu. Sice musíme opustit představu, že se všechno každý den kupuje
Proutkaření: Dokáže ho použít každý?
enigmaplus.cz
Proutkaření: Dokáže ho použít každý?
Popularita proutkaření neustále stoupá, nyní se s virgulí hledají například nemoci v lidském těle. Údajně se může proutkařem stát každý z nás. Otestujte se, zda máte talent! [gallery size="full" id
Na malé vesničce jsem našla štěstí
skutecnepribehy.cz
Na malé vesničce jsem našla štěstí
Po smrti maminky jsem chtěla její dům vyklidit a prodat. Ale objevil se tam Petr a mně se najednou už nechtělo pryč. Když mi zemřela maminka, vrátila jsem se do domu, kde jsem vyrůstala. Počítala jsem s tím, že jen trochu uklidím a možná dům časem nabídnu k prodeji. Jenže po pár dnech jsem zjistila, že se tam cítím dobře.
Borůvkovo-levandulový sirup
tisicereceptu.cz
Borůvkovo-levandulový sirup
Lahodná limonáda z tohoto sirupu je báječně osvěžující a plná vitaminů. Do sklenic přidejte kostky ledu a můžete dozdobit lístky čerstvé máty, která přidá svěží vůni navíc. Potřebujete 450 g bor
S glo vstříc novým technologiím
iluxus.cz
S glo vstříc novým technologiím
Kouř, štiplavý zápach, popel a společenské stigma – to je realita spojená s užíváním klasických cigaret, tak jak ji známe po staletí. Není proto divu, že i v této oblasti hledá moderní věda vhodnější
Jak se u nás objevil první vánoční stromek: Překvapení na libeňském zámečku
epochaplus.cz
Jak se u nás objevil první vánoční stromek: Překvapení na libeňském zámečku
Vánoční stromek dnes považujeme za neoddělitelný symbol svátků, ale v českých zemích se objevuje poměrně pozdě. Ještě na přelomu 18. a 19. století dominují domácnostem betlémy, chvojí a jednoduchá výzdoba. Zvyk zdobit stromek se šíří z německy mluvících oblastí Evropy. Zelený stromeček ale dlouho zůstává cizí měšťanskému i venkovskému prostředí. Přesto se právě v Praze
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz