Touha podívat se na svět z ptačí perspektivy se před věkem balonů a letadel musela omezit jen na geniální tvůrce modelů. Jejich miniaturní města ale vyvolávají úžas i po staletích.

NEOBVYKLÝ KONÍČEK SOUSTRUŽNÍKA

Tvůrce: Jakob Sandtner

Doba: 16. století

Modely: bavorská města

O životě jednoho z nejobdivovanějších tvůrců modelů měst Jakoba Sandtnera se toho příliš neví. Na svět přišel v německém Straubingu a první zmínku o něm lze nalézt až v roce 1561. To je již zavedeným soustružníkem, ale má neobvyklého koníčka.

Z lipového dřeva vyřezává přesný model svého rodného města. Hotová práce v roce 1568 okouzlí bavorského vévodu Albrechta V. (1528–1579). Model koupí a hned má pro Sandtnera několik dalších zakázek.

Uživí ho mýdlo

Během dalších let vytvoří straubingský soustružník na základě dlouhodobých a přesných měření modely Mnichova, Landshutu, Ingolstadtu a Burghausenu, kterých si vévoda tak považuje, že je umístí do své umělecké sbírky v Mnichově.

Poslední z modelů Sandtner dokončí v roce 1574. O pět let později vévoda Albrecht umírá a jeho syn Vilém V. (1548–1626) už nemá pro nákladné záliby svého otce pochopení.

Sandtner je propuštěn, začne se věnovat výrobě mýdla a jeho stopa v historii se opět ztrácí.

VYTRŽENÍ Z NUDY KNIHOVNÍKA

Tvůrce: Antonín Langweil

Doba: 1826–1837

Model: Praha

Úředník Antonín Langweil (1791–1837) pochází z jižních Čech, ale osud ho v 28 letech zavane do Prahy. Právě tady dostane možnost splnit si svůj sen o založení vlastní tiskařské dílny. Podnikání se mu však nedaří, a tak se pokorně vrací k úřednické kariéře. V univerzitní knihovně je náplní jeho práce ukládání knih nebo vedení katalogů…

Inspirace z výstavy

V březnu 1826 navštíví Langweil výstavu sádrového modelu Paříže a hned ho napadne vytvořit něco podobného v Praze. „Jak krásné by muselo být toto velebné město v malém modelu!

Reliéf Paříže mi dodal odvahy, abych se pokusil vytvořit něco podobného nebo snad i lepšího,“ prohlásí.

Pořídí si plány našeho hlavního města, které devětkrát zvětší, a vyrobí podle nich půdorys chystaného modelu v měřítku 1:480. V den svých 35. narozenin se pustí do práce. Jeho model nakonec zaujme plochu 20 čtverečních metrů.

Na hradby povolení není

Podle naměřených údajů si Langweil tvoří akvarelové kresby, které pak nalepuje na karton nebo dřevěné kostry. Využívá ale i barevnou stříhanou vlnu, sochy na Karlově mostě jsou dokonce ze slonoviny.

Vzhledem k tomu, že se při prohlídkách budov občas dostane do konfliktu s jejich majiteli, podaří se mu získat policejní povolení k zakreslování domů. Jen jedno je mu přísně zakázáno: zaměřovat pražské hradby.

NA PŘÁNÍ DIKTÁTORA

Tvůrce: Italo Gismondi

Doba: 1933–1971

Model: Řím

Celých 44 let vládne vykopávkám v Ostii u ústí řeky Tibery archeolog, architekt a restaurátor Italo Gismondi (1887–1974).

Současně vykonává funkci správce římských starožitností, a tak je tou nejpovolanější osobou, na kterou se v roce 1933 obrací tehdejší nejmocnější muž Itálie.

Benito Mussolini (1883–1945) touží náležitě oslavit blížící se 2000. výročí narození prvního římského císaře Augusta (63 př. n. l.–14 n. l.). „Chci věrný model starověkého Říma,“ zní duceho zadání. Gismondi se pouští do práce, která mu potrvá téměř 40 let.

Potěšení pro fašismus

Podobu Věčného města v měřítku 1:250 poprvé představuje podle zadání už v roce 1937, ale až do roku 1971 bude svůj model vylepšovat a zdokonalovat. Jeho sádrové dílo, známé jako Plastico di Roma Imperiale, nakonec měří 17,5 metru na délku i na šířku.

Gismondi shromažďuje všechny dostupné prameny a daří se mu zrekonstruovat podobu města od Kolosea až po jednotlivé stromy.

„Tento model dal fašistickému modernismu zdánlivý imperiální původ,“ konstatuje Victor Plahte Tschudi, současný profesor dějin architektury na Vysoké škole architektury a designu v norském Oslu.

Pomoc pro Hollywood

Model je dnes vystaven v římském Muzeu římské civilizace. O jeho přesnosti a vizuální přesvědčivosti svědčí i to, že ho slavný filmový režisér Ridley Scott (*1937) v roce 2000 použil při natáčení svého slavného snímku Gladiátor.

Díky Gismondimu dokázal na plátně vytvořit dokonalý pohled na město z ptačí perspektivy.