Už při narození dostane František do vínku řadu vlastností tolik potřebných pro jeho pozdější závratnou kariéru – zejména nezdolnou pracovitost, výřečnost a štědrost. Navíc má dobré konexe.

I díky nim se v pouhých 29 letech stane kardinálem a krátce nato i olomouckým biskupem.

Jeho začátky v politické kariéře na Moravě jsou přitom poměrně trudné. „Byl tu docela dlouhou dobu považován za cizince, protože tatínek byl Rakušan a maminka byla Španělka,“ vysvětluje František Zelinka z Regionálního muzea v Mikulově.

Mladý biskup totiž neumí pořádně česky, takže se celkem obtížně domlouvá se svými stavovskými kolegy na zemských sněmech. Jakožto hlava katolického tábora to navíc nemá vůbec snadné.