Obří, 4,5 metru vysoká kola se pomalu dávají do pohybu. Není to jen tak. Nesou obléhací věž, vážící 160 tun. K jejich roztočení je zapotřebí několika tisíc vojáků. „Co to u všech ďasů je?“ zděsí se obyvatelé Rhodu, když na ně roku 305 př. n. l. zaútočí Makedonci s unikátní Helepolis.
Vedení města Rhodu, které je hlavní metropolí stejnojmenného středomořského ostrova, se vzrušeně radí. Kam až oko dohlédne, ježí se totiž nepřátelské šiky. Patří jednomu z nástupců Alexandra Velikého (356–323 př. n. l.).
Je jím makedonský vládce Démétrios I. (337–283 př. n. l.), který má velikášské vize a rád by vytvořil svoji obří říši. Roku 306 př. n. l. nejprve získává Kypr a o pár měsíců později už přiráží k Rhodu.
Obyvatelům ostrova je jasné, že budou čelit i mimořádně ničivým zbraním. Démétrios totiž už na Kypru proti nepřátelům použil gigantické beranidlo, zvané Korax. Zde se trumfem má stát Helepolis, největší obléhací věž všech dob.
„Když s hlukem a duněním postupovala vyrovnaně kupředu… byla to pro diváky podívaná, jež budila úžas v jejich duších,“ píše antický historik Plútarchos (asi 46–127).
Souboj vynálezců
Porada Rhoďanů se chýlí ke konci. „Omluvíme se Diognetovi a požádáme ho o pomoc,“ zní její závěry. Nápad má svou logiku. Helepolis je totiž vynálezem z dílny Démétriova vědce Epimacha z Athén.
Obyvatelé ostrova vsadí na to, že se ji podaří zastavit jejich vlastnímu géniovi. Je tu však jeden problém. Město totiž nedávno dalo vynálezci Diognetovi vale kvůli údajné nepotřebnosti.
Rhodští za ním proto vypraví deputaci složenou z panen, dětí a kněží, která se mu omluví a požádá ho o pomoc. „Mám ale podmínku,“ říká Diognetes. „Pokud se mi ten stroj povede zastavit, tak bude můj.“ Lidé samozřejmě rádi souhlasí…
Vydrží oheň
Makedonští vojáci postupují rozvážně k rhodským hradbám. Za ně se mají dostat zejména díky 40 metrů vysoké Helepoli. Z devítipatrového kolosu prší na obránce záplavy šípů, střel a balvanů. Věž je totiž osazena několika katapulty a řadou střílen.
Že by Helepoli mohlo něco zastavit, nevypadá moc pravděpodobně. „Její tři strany, které byly vystavené útokům, byly chráněné proti ohni železnými pláty,“ líčí současný vojenský historik Michael Lahanas.
Aby dřevěná konstrukce nechytla, je stroj navíc obalen mořskými řasami a namočenou kůží. Přesto ale k hradbám Rhodu nikdy nedorazí.
Kořist války
Helepolis, jejíž název lze přeložit jako „Přemožitelka měst“, se náhle zastavuje. Může za to Diognetes. V noci před bitvou nechal před hradbami vykopat jámu, kterou vyplnil bahnem. Aby si Makedonci ničeho nevšimli, překryl past trávou.
A Helepolis do ní právě vjela. Vyprostit takový kolos je pro Makedonce aktuálně nemožné. Bez své nejničivější zbraně je Démétrios ztracený. Uzavírá s ostrovními obyvateli mír a odplouvá pryč. Největší obléhací věž všech dob nechává na místě.
Diognetus ji odtáhne do města a vyryje na ni krátký nápis: „Diognetus představuje lidu kořist války.“ O několik let později je Helepolis rozebrána a její součástky rozprodány. Za získané peníze postaví místní jeden z divů světa – Rhodský kolos.
*** Oblékl si neprůstřelné brnění ***
* Makedonský vojevůdce Démétrios se velmi neohroženě vrhá do bitevní vřavy. Může si to dovolit. Při obléhání Rhodu nosí na sobě zbrusu nový pancíř.
* Vyrobit si ho nechal od slovutného kováře Zóïla během pobytu na Kypru. Je neprůstřelné. „Když šíp dopadl, zůstalo brnění neproraženo, jen mělo velkou jizvu jako od rydla,“ popisuje Plútarchos. Zbroj vážila okolo 18 kilogramů.
