Zepelíny obtížené bombami míří k Británii. Vypadá to na katastrofu. Náhle však anglický pilot vystřelí na nepřítele speciální zápalné střely. Zpočátku se nic neděje, pak se objeví kouř. Záhy je pýcha německého letectva v plamenech.
Bylo to jen tak tak. Odvážný pilot William Leefe Robinson (1895–1918) už měl jen poslední munici – žhavou novinku, na jejímž vynálezu se podílel jiný Brit, Frank Arthur Brock (1884–1918).
Planoucí vzducholoď se stává signálem, že zepelíny nejsou nepřekonatelné. Pro Brity to za první světové války znamená velké povzbuzení a možnou záchranu před hrozbou z nebe. Zvlášť spokojený může být mladý muž, který si od dětství rád hrál s ohněm…
Šmíruje v továrně
Třídou prestižní londýnské školy otřásl výbuch. „To zase vy, Brocku, to jsem si mohl myslet,“ konstatoval rozčilený učitel na Dulwich College poté, kdy při experimentu jeho žáka vyletěla do povětří kamna.
K tělesnému trestu nesáhl, to si k chlapci, pocházejícímu už z 9. generace uznávaných výrobců výbušnin, netroufl.
Pohledný, sportovně zaměřený mladík s dobrodružstvím v krvi, který posléze nastoupil v rodinné firmě a pořádal ohňostroje v cizině, se ale nezabýval jen zábavní pyrotechnikou. Ve světě rostlo napětí a mít přehled o technických vymoženostech nebylo k zahození.
Brock se tady jako americký turista vetřel do německé továrny na zepelíny. Jakmile se válečný konflikt rozhořel, dal se do služeb své vlasti.
Od oltáře na misi
Ani si neužili líbánky. Hned po svatbě s půvabnou Gladys Grosvenorovou v říjnu 1914 novomanžel vycestoval na tajnou misi.
Brock ještě s dalším důstojníkem, vybaveni falešnými doklady, se dostali do Švýcarska, převeslovali Bodamské jezero a pronikli do německého Friedrichshafenu, kde sídlila továrna na zepelíny.
Britové ji pak bombardovali, masivním útokům těchto vzdušných gigantů na svou zemi tím však nezabránili. Proto se pustil Brock do experimentů se speciální zápalnou střelou. Po jejím prvním úspěšném použití v noci na 2. září 1916 neusnul na vavřínech.
„Teď jsou na řadě ponorky,“ prohlásil. Začal experimentovat se světly, jež by dokázala zahnat nepřátelské ponorky v Doverské úžině do hloubky, v níž jim hrozily ochranné sítě a podmořské miny. A opět slavil úspěch. Pro britské námořnictvo pracoval dál…
Výbušné portské
„Pozor, výbušnina. Neotvírat.“ Bedýnky s těmito nápisy nechal Brock dopravit na palubu lodi. Osobně se 23. dubna 1918 účastní tajné operace britského námořnictva – útoku na belgický přístav Zeebrugge, obsazený Němci.
Lodě Královského námořnictva se přiblíží ke svému cíli nepozorovaně, právě díky zlepšováku důvtipného vynálezce. Jde o speciální dým, za nímž se skryly.
Předtím se ovšem Brock s dalšími muži posilnili obsahem „nebezpečných“ beden – lahvemi starého dobrého portského… „Kupředu, hoši!“ křičí Brock a hrne se do útoku, vyzbrojený revolverem a šavlí.
Na molu zkříží zbraň s německým námořníkem Hermannem Künnem (1897–1918). V urputném souboji jeden druhého zabíjí. „Kdyby psal Ian Fleming příběhy Jamese Bonda o 35 let dříve, měl by v Brockovi skvělou předlohu,“ tvrdí zasvěcení.
Foto: worthpoint.com, wikipedia.org, paleofuture.com
