Oblíbila si román Egypťan Sinuhet a chce ji přeložit do češtiny. Z finského originálu, protože jeho dosavadní překlady do jiných jazyků považuje za nekvalitní. Marta se naučí finsky a s obrovskou vervou se pouští do práce.

Kvůli komunistům však světový bestseller vyjde v Československu až s mnohaletým zpožděním!

Narodila se v Kutné Hoře, ale vyrůstá a studuje v Bratislavě, kde její maminka pracuje jako profesorka matematiky, fyziky a francouzštiny. Marta Havlůjová (1917–1988) po ní podědí jazykové nadání. Naučí se anglicky, německy, rusky i maďarsky.

Za protektorátu vyučuje na několika školách v Praze a provdá se za publicistu a literárního historika Vladimíra Hellmutha-Braunera (1910–1982), který po druhé světové válce působí jako diplomat v Káhiře. Marta žije v Egyptě s ním, pomáhá s chodem čs.

velvyslanectví. Náhodou narazí na nedávno vydaného Egypťana Sinuheta od finského spisovatele Miky Waltariho (1908–1979) a kouzelnou knihu se po návratu do Československa v roce 1951chystá přeložit do češtiny.

Chce využít francouzskou verzi románu, jenže ta ji zklame. „Při srovnání textu francouzského s originálem mi bylo zřejmě, že je nadměrně mnoho vynecháno, a rozhodla jsem se tedy přeložit dílo z originálu,“ vzpomíná Hellmutová.

Vylhané obvinění

Waltari s jejím nápadem souhlasí. Marta se domluví s nakladatelstvím Naše vojsko, že český překlad Egypťana Sinuheta vydá. Pracuje na něm i 12 hodin denně a na počátku července 1957 dokončí první díl románu.

Ten druhý má podle smlouvy odevzdat v září, jenže už to nestihne. V srpnu jsou i s manželem zatčeni a oba skončí ve vyšetřovací vazbě. Čelí obvinění ze špionáže.

Státní bezpečnost zneužije Vladimírovy soukromé korespondence s Jiřím Brotanem, manželem Martiny sestry, který zběhl na Západ.

V dopisech mu prý „zasílal v letech 1952–1953 do zahraničí špionážní zprávy o hospodářské a politické činnosti v Československu“, jak upřesňuje současná literární historička Petra Loučová. V prosinci 1957 manželé Hellmuthovi stanou před soudem.

Vladimír je za vyzvědačství odsouzen k trestu deseti let odnětí svobody a Marta – za napomáhání k tomuto trestnému činu – má ve vězení strávit o tři roky méně. Navíc přijdou o byt a veškerý majetek.

Snu se nevzdá

Zavřeli ji do věznice v Pardubicích a udělali z ní šičku ve švadlárně. Marta by ale ráda dokončila svůj překlad. Požádá o pomoc Naše vojsko a od podzimu 1958 smí v práci pokračovat.

Díky intelektuální činnosti pookřeje, nicméně spoluvězeňkyně ji kvůli nezvyklému privilegiu podezírají ze spolupráce s komunistickým režimem… V květnu 1960 jsou manželé Hellmuthovi při amnestii propuštěni na svobodu.

Na vydání Egypťana Sinuheta si však Marta ještě bude muset počkat. Naše vojsko totiž prošlo reorganizací a nově se zabývá výhradně vojenskou tematikou.

Bestseller, který byl tehdy přeložen již do více než 20 jazyků, se na pultech našich knihkupectví objevuje až v roce 1965 a čs. čtenáři si ho okamžitě zamilují.

„Překlad románu Egypťan Sinuhet s podtitulem Patnáct knih ze života lékaře vydalo ve dvou dílech… nakladatelství Lidová demokracie (tj. někdejší nakladatelství Vyšehrad) v nákladu 19 000 výtisků,“ uzavírá příběh slavného díla Loučová.

Foto: Wikipedia Commons