Právě domluvil před shromážděnými britskými vojáky a sklidil velký ohlas. Ministerský předseda Winston Churchill cítí, že si po projevu k jednotkám, účastnícím se vylodění v Normandii, musí na chvíli odpočinout. Srpnové horko roku 1944 je úmorné.
Usedá do polního křesla, které mu na vrchním velitelství v Château de Creully přistavili. Vtom mu nohavice uniformy začne okusovat štěně kokršpaněla…
„Ty jsi ale rošťák, Rommele,“ podrbe britský premiér nezbedného psíka za ušima. To už se k Winstonu Churhillovi (1874–1965) ale žene další čtyřnohé stvoření. „Ahoj, Hitlere,“ vítá se politik s rozpustilým štěnětem foxteriéra.
Obě zvířata patří Bernardovi Law Montgomerymu (1887–1976) – tehdy ještě generálovi (na polního maršála bude povýšen až v září 1944), který během vylodění v Normandii velí veškerým pozemním silám.
„V porážce neporazitelný, ve vítězství nesnesitelný,“ prohlašuje o páníčkovi obou psů sám Churchill…Dobře si uvědomuje jeho válečnickou genialitu, a tak občas přimhouří oči nad jeho arogancí i extravagancí, o níž ostatně svědčí také jména, která vybral svým psům…
Rozptýlení na velitelství
„Stýská se mi po přítomnosti nějakého zvířete,“ postěžuje si v prvních dnech po vylodění na severu Francie legendární „Monty“ válečnému korespondentovi BBC Franku Gillardovi (1908–1998).
Toho představa, že by se na vrchním velení mohl pohybovat pes, nadchne, a tak vyvine velké úsilí, aby nějakého čtyřnožce získal. Od jednoho britského vojáka dostává tip na chovatele psů ze vsi na pobřeží, kde dotyčný strávil první noc po vylodění.
Gillard se tam vypraví a majitele tří štěňat foxteriérů přesvědčí, aby mu jednoho prodal. Střapatý psík dostal od původního majitele jméno Schic. „Je to zkratka ze jména Schicklgruber,“ rozšíří se mezi vojáky.
Schicklgruber přitom bylo rodné příjmení Aloise Hitlera (1837–1903), otce nacistického vůdce. Odtud už je jen krůček k tomu, aby Montgomery a jeho muži začali zvířeti říkat Hitler.
*** Skandál v letadle ***
* O tom, jak jeden pes může překazit kariérní vzestup u vojenského letectva, ví své Elliott Roosevelt (1910–1990)…Jako syn amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta (1882–1945) má sice cestičku umetenou, ale přesto to nestačí.
* Za druhé světové války totiž způsobí skandál, když z letadla, směřujícího z New Yorku do Los Angeles, nechává vyhodit dva vojáky jen proto, aby jeho čtyřnohý mazel Blaze měl při cestování více místa a pohodlí…Informace se dostává na veřejnost a Američané to mladému Rooseveltovi spočítají.
Hitler baví krále
Čtyřnohý Hitler se těší i přízni britského krále Jiřího VI. (1895–1952), který do Montyho polního ležení rovněž zavítá.
Zatímco svérázný voják se přítomností panovníka nenechává vyvést z míry a navzdory ní stále dodržuje svoji každodenní rutinu, dělají jeho psi monarchovi společnost, když se Montgomery přesně v devět večer odebírá na lůžko.
„Vyjmenujte tři největší vojevůdce všech dob,“ dostává polní maršál jednou zadání od jakéhosi novináře. Zcela neskromně uvede:
„Další dva budou Alexandr Veliký a Napoleon.“ Přesto možná alespoň trochu ctí i svého největšího rivala z řad nacistických vojevůdců, s nímž si poměřil síly v severní Africe a drtivě nad ním triumfoval.
Podle německého maršála Erwina Rommela (1891–1944) alespoň pojmenuje svého psa. Štěně kokršpaněla mu však dlouho radost nedělá.
Zatímco je skutečný maršál Rommel donucen spáchat sebevraždu 14. října 1944, jeho čtyřnohý jmenovec a Montgomeryho věrný společník umírá už v prosinci téhož roku.
*** Víc než milenka ***
* Fenka německého ovčáka Blondi se stala nerozlučnou společnicí Adolfa Hitlera (1889–1945)…Na její výsadní postavení prý žárlila i dlouholetá milenka nacistického vůdce Eva Braunová (1912–1945).
* Když si Hitler potřeboval ověřit účinnost jedu, který mu pro případ sebevraždy zanechal Heinrich Himmler (1900–1945), otestoval ho právě na Blondi. Kyanid zafungoval spolehlivě.
* Hitler byl po skonu milovaného psa k neutišení…„Smrt Blondi zapůsobila na obyvatele bunkru mnohem víc než následná sebevražda Evy Braunové,“ uvedla později Hitlerova ošetřovatelka Erna Flegelová (1911–2006).
