Jakmile uvidí na čele nemocného krále krůpěj potu, okamžitě ji setře. Kardinál Mazarin se od Ludvíkova lože nehne. „Jsi muž pevného odhodlání a můj nejlepší přítel. Žádám tě, abys mi řekl, kdybych byl blízko smrti,“ říká horečkami sužovaný panovník. Mazarin na něco takového nechce ani pomyslet…

Pletichám a diplomatické obratnosti se Jules Mazarin (1602–1661) učil od nejpovolanějšího.

V roce 1640 si ho do svých služeb osobně vybral kardinál Richelieu (1585–1642) a po jeho smrti po něm úřad prvního ministra státní rady a titul kardinála převzal – a to přesto, že nikdy nebyl vysvěcen na kněze.

Když záhy umírá i král Ludvík XIII. (1601–1643), Mazarinův narůstající vliv na dění ve Francii se stane jednou z příčin povstání Frondy. Během něj na jeho účet vzniká množství potupných pamfletů, písní a všelijakých říkaček.

Je jich dokonce tolik, že utvoří vlastní svébytný žánr. Tzv. mazarinádám se ale jejich objekt pouze směje.

Vláda tyrana

Povstání nespokojené části Francie je namířené nejen proti prvnímu ministrovi a zároveň kmotrovi malého dauphina, ale též proti matce nezletilého následníka trůnu, regentce Anně Rakouské (1601–1666).

„Mazarin byl prostě lstivý, zlý člověk, bezohledný a bystrý… Záleželo mu jen na sobě, nikoliv na Francii, které vládl tak tyransky, jak se mu zlíbilo,“ popisuje situaci irský novinář Robert Shelton Mackenzie (1809–1880).

Povstání fakticky skončí až po šesti letech díky korunovaci tou dobou teprve 15letého Ludvíka XIV. (1638–1715).

Ukončí válku

Mazaný Mazarin coby první ministr má plné ruce práce. Francie se totiž zrovna nachází ve válce se Španělskem na západě a v dlouhodobém mocenském napětí s Habsburky na východě.

Kardinál si ale poradí a diplomatickým majstrštykem vyjedná v roce 1657 vojenské spojenectví s Anglií, čímž Španělsko o dva roky později donutí zasednout k jednacímu stolu.

Pyrenejským mírem, podepsaným v listopadu 1659, Francie získává mimo jiné území v Katalánsku, hrabství Artois a několik měst v Flandrech.

Zároveň se jím připraví budoucí sňatek Ludvíka a španělské princezny Marie Terezy Habsburské (1638–1683), ovšem bez možnosti získat španělský trůn.

Majitel diamantů

Jedním z posledních velkých diplomatických počinů Mazarina je navázání vztahů asi s padesátkou německých šlechticů, díky čemuž Ludvík získá území Alsaska, dávný sen všech francouzských panovníků.

Tzv. Rýnská aliance slouží především k oslabení Habsburků a posílení francouzské moci na území Svaté říše římské… Kardinál Mazarin za celý svůj život nahromadí obrovské bohatství, včetně úchvatné sbírky diamantů.

Právě ty se po jeho smrti 9. března 1661 stanou součástí francouzských korunovačních klenotů. A ať byl kardinál Mazarin jakýkoliv, je známo, že jindy chladný Ludvík XIV. jeho smrt upřímně oplakal.

*** Chtěl se stát papežem ***

* Ani v pozdějším věku kardinál Mazarin nezapomíná na své politické ambice…Když v roce 1657 umírá římskoněmecký císař Ferdinand III. (*1608), pokusí se jako jeho nástupce v Říši protlačit Ludvíka XIV. Tím by měl sám umetenou cestu ke Svatému stolci.

* Novým císařem je ale nakonec zvolen Ferdinandův syn Leopold I. (1640–1705), i když to habsburské diplomaty stojí nemalé úsilí. Francouzský první ministr si musí na Řím nechat zajít chuť.