Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě.

Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak…

Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č.

110, určuje, že jejich majitel či majitelka museli žít již někdy v letech 973–1019. Vzhledem k umístění hrobu a jeho výjimečnému provedení pak není pochyb, že šlo o nesmírně významnou osobnost v dějinách kláštera sv. Jiří i v celém rodu Přemyslovců.

Stopy tak vedou přímo k princezně Mladě, zakladatelce kláštera benediktinek a dámě, která se mimořádně zasloužila o založení pražského biskupství.

V hovoru líbezná

Narodila se někdy v letech 930–935 doslova do zlaté kolébky. Její otec Boleslav (asi 915–967/972) se zakrátko stane českým knížetem. A i když se tehdy mnohem více oslavuje příchod na svět u mužských potomků, Mlada tím strádat nebude.

Boleslav I., snad pod vlivem své babičky Ludmily (asi 860–921), která jej vychovávala společně s bratrem Václavem (asi 907–935), si dobře uvědomuje význam vzdělání. Dceři ho dopřeje vrchovatě.

Přemyslovské princezně se dostane latinské výchovy zřejmě v bavorském Řezně.

„V svatém Písmu vzdělaná, křesťanskému náboženství oddaná, pokorou nadaná, v hovoru líbezná… a veškerou poctivostí mravů ozdobená,“ opěvuje ji pak náš nejstarší kronikář Kosmas (asi 1045–1125).

Zatímco dceři Doubravce (†977) Boleslav hledá ženicha, Mladě určuje církevní dráhu.

Dostala hůl

Svou misi splnila na výbornou. Přemyslovská princezna se vrací domů z Říma, kam ji vyslal s diplomatickým poselstvem snad její otec, možná až bratr a nový kníže Boleslav II. (asi 932–999).

Papež souhlasí se zřízením pražského biskupství, což bude mít obrovský vliv na rozvoj knížectví. Zároveň povolil zřízení prvního kláštera benediktinek při bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Mladě dokonce předal hůl abatyše jako odznak jejího nového postavení.

Ve své funkci se princezna, řeholním jménem Marie, nejspíš cítí jako ryba ve vodě. Z nově založeného kláštera vybuduje instituci, která se bude těšit velké prestiži po dalších osm staletí. Když Mlada snad roku 994 umírá, není pochyb o tom, že je zde i pohřbena. Ale kde?

Věk sedí

Za hrob abatyše Mlady se na pohřebišti v bazilice sv. Jiří původně považoval ten s označením 102. Při analýze kosterních ostatků však vyšlo najevo, že patřily jedinci, který zemřel ve věku 16–18 let, a to určitě nebyl případ princezny.

Do Říma musela putovat už dospělá žena, nikoli dítě – i s ohledem na náročnost cestování přes Alpy v 10. století. Navíc podle všeho v hrobě č. 102 leží osoba mužského pohlaví. To ostatky z hrobu č. 110 vykazují věk mezi 40–60 lety, což k Mladě sedí mnohem víc.

Kvůli silnému poškození sice není možné stoprocentně určit pohlaví zemřelého, ale v historických pramenech nefiguruje v dané době žádný mužský Přemyslovec, který by mohl být vlastníkem tohoto hrobu.

Je tedy pravděpodobné, že se vědcům v průběhu loňského roku povedlo konečně identifikovat místo posledního odpočinku první svatojiřské abatyše.