19. 11. 1963: Brněnští chirurgové provedli první úspěšnou implantaci umělé srdeční chlopně v Československu.    
Domů     Konstantinopol: Během moru císař vybíral daně i od mrtvých
Konstantinopol: Během moru císař vybíral daně i od mrtvých
11.7.2024

Část obránců Konstantinopole uprchne. Vytušili, že město co nevidět padne, a chtějí si zachránit život. Císař Konstantin XI. však byzantskou metropoli neopustí.

Vždyť jejími ulicemi kráčely dějiny. S hrstkou nejvěrnějších druhů bude s Turky v roce 1453 bojovat do posledního dechu!

Stěhování na východ

Řím ohrožují barbaři. Současně stále více jeho obyvatel konvertuje ke křesťanství, kvůli čemuž čelí šikaně ze strany svých pohanských sousedů. A konečně z Věčného města se nedá účinně řídit a kontrolovat rozvíjející se mezinárodní obchod.

Všechny tyto důvody přinutí císaře Konstantina I. Velikého (asi 272–337) k radikálnímu řešení. Metropoli své říše přesune daleko na východ.

Její hranice vytyčí v roce 324 na místě starobylé řecké osady Byzantion na březích Bosporu, průlivu mezi Černým a Marmarským mořem.

Výstavba honosného města pokračuje tak rychle, že již v květnu 330 je slavnostně vysvěceno a Konstantin mu dává jméno Nova Roma (Nový Řím), o pár let později bude přejmenováno na Konstantinopol.

„Postupem času se stalo politickým, ekonomickým a kulturním centrem východořímské říše (vznikla roku 395 rozdělením Římské říše na západní a východní, byzantskou, část – pozn. red.),“ dodává současná publicistka Milena M. Marešová.

Žádné úlevy

Konstantinopol vzkvétá. Období blahobytu však v 6. století, za vlády císaře Justiniána I. (kolem r. 482–565), utne epidemie moru. Smrtící nákazu do Byzance zavlečou nejspíš lodě přivážející obilí z Egypta.

Přímo v metropoli, již zákeřná nemoc plně zasáhne v roce 542, denně umírají tisíce lidí! Podle současných historiků Konstantinopol kvůli moru přichází až o polovinu svých obyvatel! S císařem to ale ani nehne, s poddanými nemá soucit.

Dál trvá na tom, aby platili vyměřené daně, a navíc odváděli i poplatky za své mrtvé sousedy!

Rázná odpověď fanoušků

Snad nejpopulárnější zábavou obyvatel starověké Konstantinopole jsou závody vozatajů. Na místním hipodromu je hltají dva fanouškovské tábory – Modří a Zelení –, mezi nimiž panuje obrovská rivalita. Jejich členové se v ulicích města často řežou hlava nehlava.

Při jedné z potyček v lednu 532 však umírá několik lidí a Justinián I. přikáže viníky chytit a popravit. Dva muži – jeden ze Zeleného a jeden z Modrého týmu – vojákům uniknou a jejich přátelé pro ně žádají milost.

Když jim císař nevyhoví, oba tábory se spojí a rozpoutají povstání Níká (Vítězství). V něm už nejde o sport, ale o politiku. Lidé, dlouhodobě nespokojení s Justiniánovou vládou, chtějí vidět na trůnu jiného vládce.

Konstantinopol ovládne násilí a vojáci mají co dělat, aby ochránili alespoň císařský palác. Panovníka nakonec zachrání vojevůdce Belisar (505–565), který rebelii zhruba po týdnu ukončí, když neváhá zmasakrovat tisíce vzbouřenců.

Hanebný zločin křižáků

Její hradby v 7. století neúspěšně dobývali Avaři a později si na nich opakovaně vylámali zuby Arabové či Rusové. Mohutné opevnění Konstantinopole dokážou zdolat až vojska čtvrté křížové výpravy, jejichž cílem byl původně Egypt.

V dubnu 1204 křižáci vpadnou do města, nemilosrdně ho vyplení a povraždí většinu místních obyvatel.

Papež odporný zločin odsoudí a byzantský kronikář Niketas Choniates (asi 1155–asi 1217) ho okomentuje tak, že „samotní barbaři by byli milosrdnější než tito muži ze Západu, kteří si říkali křesťané“!

Chlouba s obří kupolí

Touží po velkolepé křesťanské bazilice, které se žádná jiná nevyrovná.

„Bude hodná Boha i císaře!“ rozhodne Justinián I. a v roce 532, krátce po povstání Níká, povolá do Konstantinopole architekty Isidora z Milétu (442–537) a Anthemia z Trallu (asi 474–před r. 558), kteří navrhnou chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia).

Největší svatostánek své doby se bude stavět necelých šest let a v prosinci 537 je vysvěcen. Může se pochlubit centrální kupolí o průměru 32 metrů, která ční do výšky téměř 56 metrů.

Obdivovaný chrám přežije několik zemětřesení a v roce 1453 po dobytí Konstantinopole Turky bude přebudován na mešitu.

Urputný boj s přesilou

Turci ovládli téměř celou Byzantskou říši. V polovině 15. století jim odolává již jen Mystras na Peloponéském poloostrově a Konstantinopol.

Sotva se sultán Mehmed II. (1432–1481) v roce 1451 chopí moci, zahájí přípravy k finálnímu útoku na byzantskou metropoli. Na jaře 1453 přitáhne k městu s armádou čítající až 80 000 mužů a začne je obléhat.

Poslední byzantský císař Konstantin XI. (1405–1453) v předstihu marně žádal křesťanskou Evropu o posily. Dočkal se pouze symbolické pomoci, a k obraně může využít jen zhruba 12 000 vojáků, kteří však kladou nepříteli tuhý odpor.

Byť mají Turci k dispozici obří děla i více lodí, bude jim trvat téměř dva měsíce, než dosáhnou svého cíle. 29. května 1453 Mehmed II. vjede do města a dozví se, že Konstantin XI. téhož dne padl v boji. Konstantinopol se stává metropolí Osmanské říše.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité, […]
Prohibici se snažil zavést už Český Achilles
„Nepít alkohol je proti lidské přirozenosti. Člověk musí mít radost ze života!“ argumentují studenti při diskuzi s T. G. Masarykem. Budoucí čs. prezident je však rychle zpraží: „Lidé pitím slábnou na těle i na duchu, ničí sebe i svou rodinu – to že jsou radosti životní? Jakápak je to radost ze života, když jednotlivec, rodina, národ […]
premium
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského […]
Jednota bratrská se stala terčem královské nenávisti
Šest hranic vzplane v prvním desetiletí 16. století v Boru u Tachova. V jejich žáru nacházejí smrt příslušníci Jednoty bratrské. Na církev, z jejíchž řad vzešla spousta nadaných učenců, se po dlouhá léta v Českém království totiž pohlíželo jako na kacíře, pronásledované panovnickými výnosy… Řehoř (†1474), řečený Krajčí, působí jako hospodář v pražském emauzském klášteře. Odtud bedlivě sleduje vývoj husitské revoluce. […]
premium
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
epochalnisvet.cz
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
epochaplus.cz
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám.
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
enigmaplus.cz
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
V nitru staré německé štoly vyvěrá voda, které návštěvníci připisují téměř zázračnou moc. Má údajně pomáhat diabetikům, nemocným s ekzémy i lidem, kterým lékaři nedávali naději. Některé pokusy skutečn
Co se stane, když se srazí dvě červí díry? Fyzici simulovali vesmírnou katastrofu
21stoleti.cz
Co se stane, když se srazí dvě červí díry? Fyzici simulovali vesmírnou katastrofu
Představte si tunel, který vede napříč časoprostorem a spojuje dvě místa vesmíru vzdálená miliardy světelných let. Místo dlouhé cesty mezi hvězdami jím jednoduše proletíte a během okamžiku se ocitnete
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz