Římský král zcela bez podezření ochotně nastupuje do loďky, řízené svým synovcem. Nemá ho rád, ale jako převozník se zrovna hodí. Netuší, že v mladíkově hlavě vzklíčil ďábelský plán, jehož hlavní součástí je dýka.

Římský král Albrecht I. Habsburský (1255–1308) má pět dcer a šest synů, které se snaží výjimečně zaopatřit. V rodině s nimi ovšem žije i další mladík, 18letý Jan I. Habsburský (1290–1313).

Ten je ovšem jen pohrobkem po královu bratrovi Rudolfovi II. Švábském (1270–1290), a tak je v Albrechtových očích na obtíž. Tím spíš, že Janovou matkou je Anežka Přemyslovna (1269–1296) a nenávist k Přemyslovcům si s sebou Albrecht nese od dětství.

Vždyť jeho otec Rudolf I. Habsburský (1218–1291) musel o svou říšskou korunu hodně bojovat s českým králem Přemyslem Otakarem II. (kolem r. 1233–1278), Anežčiným otcem. A tak nyní Albrecht svého synovce nejen opomíjí, ale dokonce ponižuje.

Neuznává jeho nároky na český trůn a upírá mu i předání rodového dědictví po otci. V Janovi proto stále více kypí hněv vůči strýci…

Nachystaní zabijáci

Osudnou králi Albrechtovi se stává jeho cesta do Švábska. V jeho družině tehdy nechybí ani Jan Habsburský. Během výpravy se panovník 1. května 1308 vydává naproti své manželce Alžbětě (asi 1262–1312), vracející se z Basileje.

Cestou musí překonat říčku Reussu nedaleko rodového hradu Habichtsburgu v dnešním Švýcarsku. Tady je připraven Jan se svými třemi společníky Rudolfem z Wartu, Rudolfem z Balmu a Walterem z Eschenbachu. Nabídnou králi převoz přes řeku ve svém člunu.

Zbytečná vražda

Nic netušící panovník s nabídkou souhlasí. Nepovažuje za nutné vzít si zbraně ani zbroj. „Jak dlouho s sebou ještě povezeme tuhle živou mrtvolu?“ zeptá se Rudolf z Wartu ve chvíli, kdy člun přiráží k protějšímu břehu.

Vysvětlení už se římský král nedočká. Všichni se na něj vzápětí vrhnou a ubodají ho dýkami. Králova družina může jen bezmocně stát na opačném břehu a sledovat, jak vrahové po svém činu utíkají od těla své oběti.

Dopadnout a popravit se podaří jen Rudolfa z Wartu. Ironií je, že vražda Janu Habsburskému nepřinesla nic, po čem tak toužil.

„Řídě se zlou radou, spáchal zločin vraždy a sám se z toho nijak neobohatil,“ píše už Janův současník, slavný kronikář Petr Žitavský (1260/1275–1339), ve Zbraslavské kronice.

Foto: Wikimedia.org