Vůdce povstání a miláček národa stačí jen položit nohu na první stupeň schodiště svého paláce, když zazní tři rány z pistole. Vilém Oranžský, který sjednotil svou zemi proti španělské nadvládě, je na místě mrtev.

Ve druhé polovině 16. století úpí nizozemské provincie pod španělskou mocí. Král Filip II. Španělský (1527–1598) sice Nizozemsko nenavštěvuje a vládne mu na dálku, ale snaží se ho změnit k obrazu svému, to znamená v ortodoxně katolickou zemi.

Místodržícím jmenuje Fernanda Álvareze de Toledo vévodu z Alby (1507–1582), který mu ale prokáže medvědí službu.

Natolik se zkompromituje svou krutostí, že si nejen získá přezdívku Železný vévoda, ale především popostrčí Nizozemce ke vzpouře, která skončí celonárodním povstáním.

Vhodný vůdce

Aby mělo povstání šanci na úspěch, je třeba nejprve najít schopného a charismatického vůdce. Ideální osobností je Vilém I. Oranžský (1533–1584), mladý muž z významného a bohatého rodu, jenž dobře zná náboženské rozpory v zemi.

Vždyť byl sám nejprve vychováván ve svobodomyslném protestantském duchu, později se o jeho přísně katolickou výchovu snažil sám císař Karel V. (1500–1558), na jehož dvoře Vilém prožil část mládí.

Právě tady si také získal přezdívku Mlčenlivý, protože se rychle naučil, že k některým věcem je lepší se nevyjadřovat. Už to ale nepotrvá dlouho a jeho mlčení skončí…

Plameny povstání

Nespokojenost lidu roste. V roce 1566 se rozpoutají obrazoborecké bouře, při nichž rozhořčení Nizozemci útočí na šlechtická sídla a během několika dnů je zničeno na 5500 klášterů a kostelů.

„Slibuji, že vás povedu v boji za svobodu,“ oznamuje Vilém I. Oranžský 14. dubna 1568 vyslancům nejodbojnějších nizozemských provincií Holland, Zeeland či Utrecht na svém zámku Dillenburg. A slib také splní.

Povstání naplno propuká v roce 1572, kdy Vilémovi příznivci obsazují sever země.

Potrvá ale několik let, než může vzniknout nový státní útvar – Spojené provincie nizozemské, v němž se spojuje sedm nejvýznamnějších územních celků a do jehož čela se v roce 1581 staví právě Vilém Oranžský.

Smrt na schodišti

Pro Nizozemce se Vilém Oranžský stává národním hrdinou, symbolem svobody, pro kterého se užívá označení Vader des Vaderlands neboli Otec vlasti. A zůstává jím i poté, co se stane obětí atentátu.

Právě před 540 lety, 10. července 1584, se náboženský fanatik a obdivovatel španělského krále Balthasar Gérard (1557–1584), vydávající se za Vilémova věrného služebníka Franze Gulona, přitočí k vládci na schodech jeho paláce v Delftu a třemi ranami do hrudi a do boku z nedávno zakoupené pistole ho zastřelí.

Jeho plán útěku selže, vrah je dopaden a po třech dnech krutého mučení je 13. července stejně brutálně popraven.