Už skoro hodinu točí knoflíkem, ale z reproduktoru se stále ozývá jenom šum. Bratři Judica-Cordigliovi už to chtějí vzdát, když vtom uslyší přerušovaný signál. „To je SOS. Někdo volá o pomoc!“ rozpoznají po chvilce naslouchání. Zachytili ztracenou sovětskou vesmírnou loď?

Světem na začátku druhé poloviny 20. století hýbe studená válka, v níž se Američané se Sověty mimo jiné předhánějí v dobývání vesmíru.

První velké vítězství na tomto poli slaví v říjnu 1957 Sovětský svaz, jemuž se podařilo do vesmíru vyslat první umělou družici Sputnik 1. A zatímco se v Moskvě slaví a ve Washingtonu panikaří, dvojice radioamatérů v italském Turíně si se zatajeným dechem drží sluchátka na uších.

Zvuk je sice slabý, ale o jeho původu není pochyb – právě zachytili signál Sputniku. „Bylo to neuvěřitelné.

Byli jsme prvními lidmi v Evropě, kteří ho slyšeli,“ popisuje zážitek Giovanni Judica-Cordiglia (*1939), který s bratrem Achillem (1933–2015) sondu vyslanou z kosmodromu Bajkonur údajně vystopoval. A nemá jít o jejich jediný úlovek…

Velké ucho

Aby mohli Giovanni s Achillem lépe zachytávat signály dalších vesmírných sond, sestrojí osmimetrový skládací satelit, který vztyčí na střechu domu svých rodičů.

Hned v listopadu 1957 prý zaznamenají srdeční tep fenky Lajky v družici Sputnik 2 a v lednu následujícího roku i signál z první americké družice Explorer 1. Do té doby spíše zábavná činnost technologických nadšenců má ale záhy nabrat hrůzostrašných kontur.

Loď v plamenech

Dne 28. listopadu 1960 bratři zachytí další objekt. Na ten den přitom žádný start z Bajkonuru ohlášen nebyl. Namísto pravidelného pípání prý tentokrát uslyší zřetelný signál SOS! „Bylo to velice rychlé, takže se to muselo vzdalovat od Země,“ usuzuje Giovanni.

K letu Jurije Gagarina (1934–1968) dojde až za necelých pět měsíců, slyšeli tedy Italové nouzové volání prvního člověka ve vesmíru, který se ale nevrátil, a sovětský režim o něm proto pomlčel?

Je známo, že Sověti své neúspěchy před světem často zatajovali… Jindy italští radioamatéři údajně zachytí i ženský hlas, který kontrolnímu centru na Zemi oznamuje, že je loď v plamenech.

Vůbec nejznepokojivější zprávu uslyší v květnu 1961. Neznámý prý volal: „Podmínky se zhoršují. Proč neodpovídáte? Zpomalujeme. Svět se o nás nikdy nedozví.“

Mimo protokol

Bratři Judica-Cordigliovi v průběhu čtyř let nahrají a zveřejní celkem devět různých záznamů. Sověti všechny označí za výmysly.

Autenticitu nahrávek zpochybní i nezávislá analýza švédského inženýra Svena Grahna, která poukáže na to, že kosmonauti na nich nepoužívají správnou terminologii či volací znaky.

V té době prý ani Sověti neměli dost výkonné motory k tomu, aby jejich plavidla opustila oběžnou dráhu Země.

Potvrdit existenci ztracených posádek se nepodaří ani v sovětských archivech po pádu železné opony a odborný konsenzus je proto takový, že šlo nejspíš o podvrhy.

*** Chystali se k Měsíci? ***

* Musí být na Měsíci první! Sověti vědí, že Američané se po sérii úspěšných letů v rámci programu Apollo chystají poslat na přirozený satelit Země první lidskou posádku.

* Přistát má 20. července 1969. Kvapem proto připraví vlastní cestu. Ke startu lodi Sojuz na raketě N-1 údajně dojde 3. července téhož roku. Ve vzduchu ale stroj nevydrží ani deset vteřin.

* Jeden z motorů totiž upadne a málem zničí odpalovací rampu. Poté se zřítí i zbytek plavidla. Kosmonauti podle všeho havárii nepřežili.