Praha chystá přestavbu vltavského nábřeží u Čechova mostu. Problém je, že v místě plánovaných prací stojí barokní kaple ze 17. století. Město ji nechce bourat, a tak nezbývá než ji přestěhovat. Otázkou je, jestli to vůbec půjde. O něco podobného se v Československu zatím nikdo nepokusil!

Kapli svaté Máří Magdaleny nechal v roce 1635 vystavět na klášterní vinici řád Křižovníků s červeným srdcem. Řadu let ji využívají hlavně vinaři a voraři, kteří v ní děkují Bohu za pomoc při proplutí nebezpečných úseků Vltavy.

Na konci 18. století je ale odsvěcena a slouží jako sklad dříví, později i jako holubník nebo chlév pro kozy! Chátrající stavbu v roce 1908 ovšem město zachrání. Kaple je opravena a propůjčena Starokatolické církvi.

V 50. letech však začne překážet plánům pražských radních, kteří chtějí rekonstruovat nábřeží u Čechova mostu. Její demolice nepřipadá v úvahu, a tak se musí přestěhovat. Konkrétně zhruba o 31 metrů proti proudu Vltavy. Město začne hledat „machra“, který by si na tak těžký úkol troufl…

Svážou ji ocelí

Nechybí mu odvaha, šikovnost ani zkušenosti. Uznávaný stavitel a „král“ železobetonových konstrukcí Stanislav Bechyně (1887–1973) výzvu přijme. Jeho plán je prostý: Kapli přestěhuje po kolejích za pomoci posuvného zařízení.

Zní to jednoduše, nicméně opak je pravdou. Technicky náročná akce zabere měsíce příprav, nic se nesmí podcenit. Ze všeho nejdůležitější je zajištění samotné stavby, aby během přesunu neutrpěla vážné škody.

„Musela být uvnitř celá vydřevena, zpevněna, zvenku stažena ocelovými táhly,“ líčí Karel Ksandr z Národního technického muzea v Praze. Bechyně současně nechá kapli sundat střechu. Novou dostane po přestěhování na masivní podstavec nad břehem Vltavy.

Těžká váha

Zajištěnou kapli dělníci podkopou a vybudují pod ní velký železobetonový věnec, který „posadí“ na jednoduché vozy s malými kolečky.

Samotné stěhování zahájí pověřená firma 3. února 1956. O první čtyři metry stavbu přemístí hydraulické lisy, díky čemuž vznikne prostor pro instalaci vlastního posuvného zařízení.

Kaple, která i se zpevňující konstrukcí váží přes 400 tun, se pomalu sune po 12 kolejích, rozdělených do tří proudů. Za osm minut urazí jeden metr. Všechno jde tak, jak si Bechyně a jeho spolupracovníci představovali.

Druhý den je stěhování historicky první stavby v Československu dokončeno. Kaple dosedne na své nové místo a brzy projde rekonstrukcí. Při té příležitosti dostane i novou výzdobu.

Do jejích oken jsou zasazeny vitráže od malířky Aleny Novotné-Gutfreundové (1921–2003), které kromě samotného přesunu „zobrazují i další výjevy z historie kaple od jejího založení až do poloviny 20. století, například vinobraní, odpočinek vorařů, pobyt Švédů v Praze nebo stavbu Čechova mostu“, jak uvádí současná publicistka Jolana Nováková.

I dnes slouží kaple svaté Máří Magdaleny Starokatolické církvi a veřejnost se do ní může podívat třeba během Noci kostelů.

*** Řezat ho nebudou ***

* Část města Mostu v severních Čechách musí ustoupit těžbě hnědého uhlí. Zdejší kostel Nanebevzetí Panny Marie z 16. století však úřady chtějí zachránit.

* Uvažují, že by svatostánek zůstal stát uprostřed povrchového dolu na pilíři zeminy nebo byl rozřezán na menší díly, které by byly na novém místě opět složeny…Odborná komise nakonec rozhodne, že sice bude přesunut, ale vcelku.

* Kostel se na cestu „vydá“ 30. září 1975 a po pružné dráze a na vozících, schopných vyrovnávat nerovnosti terénu, se pohybuje rychlostí od dvou do tří centimetrů za minutu…Na místo, kde stojí dnes, doputuje po 27 dnech, během nichž urazil 841 metrů.