Už v 11. století se u přemyslovského dvora komorník či lovčí starají o panovníkovo pohodlí, mečník jej zase reprezentuje. V pozadí těchto důležitých dvorských funkcí se ale odehrávají tvrdé boje o moc.

1. Sloužil už světci

Úřad: Komorník

Kdy vznikl

„V Kristiánově pojetí patřili komorníci ke služebnému personálu knížete Václava,“ uvádí současná historička Eva Doležalová. Už svatý Václav (asi 907–935) tedy měl podle legendisty komorníka, který se staral o jeho osobní věci.

Co obnáší

Obhospodařuje jídlo, ložní prádlo a vybavení domácnosti. K jeho povinnostem také patří mít nachystaného koně, pokud by se jeho pán rozhodl nečekaně cestovat. Zároveň musí být k dispozici vždy, když kníže vstane nebo uléhá na lůžko.

Známý představitel

O Vítu Želibořicovi, komorníkovi knížete Vratislava II. (kolem r. 1033–1092), se zmiňuje kronikář Kosmas (asi 1045–1125).

Vít zřejmě plní i funkci Vratislavova osobního dveřníka, který k panovníkovi vpouští návštěvy, a nočního hlídače.

Zajímavost

Významné postavení komorníků dokládá i nejmenovaný muž, podřízený knížeti Břetislavovi II. (†1100).

Ve chvíli, kdy se vladař roku 1098 dozví, že Židé stěhují svůj majetek z českých zemí, posílá svoje bojovníky v čele s komorníkem, aby je zastavili.

2. Stará se o hojnost

Úřad: Lovčí

Kdy vznikl

Existuje už na počátku 11. století…Když knížete Jaromíra (†1035) snad v roce 1002 přepadnou na lovu u Velíze na Berounsku Vršovci, pro pomoc doběhne jistý Hovora, který od vládce za záchranu života získává funkci lovčího, příslušejícího k nedalekému Zbečnu.

Co obnáší

Lovčí má na starosti dohled nad tzv. loveckým lidem, který se skládá ze tří profesí: sokolníků, psářů a nadháněčů zvěře. Lovčí musí se svými podřízenými zajistit dostatek zvěře na knížecí stůl. Od 12. století už tvoří běžnou součást dvora.

Známý představitel

V roce 1055 kronikář Kosmas poznamenává, že kníže Spytihněv II. (asi 1031–1061) „vzal s sebou ke dvoru své bratry, Konráda učinil nejvyšším lovčím“.

Místo, aby vládl moravskému údělu, zásobuje zvěří svého staršího sourozence Konrád I. Brněnský (asi 1035–1092).

Zajímavost

Nejvýznamnějším přemyslovským loveckým revírem se v 11. století stávají lesy na Berounsku kolem Křivoklátu, o nichž se zmiňuje současný historik Josef Žemlička. Zároveň dodává, že na Moravě byly oblíbené hlavně hvozdy Chřibů.

3. Čest pro cizince

Úřad: Mečník

Kdy vznikl

Přemyslovský panovník tuto funkci využívá v 11. století během církevních svátků, při uvedení na knížecí stolec a dalších slavnostních příležitostech. Jde o velmi prestižní úřad, který může vykonávat zahraniční host, schválený přemyslovskou radou kmetů.

Co obnáší

Nese meč před panovníkem v procesích. „Meč symbolizoval světskou moc vládce a přítomnost mečníka sloužila ke zvýraznění panovnického majestátu,“ popisuje Doležalová. Svěření úkolu cizinci znamená potvrzení dobrých vztahů se zemí jeho původu.

Známý představitel

Polský princ Boleslav, pozdější kníže Boleslav III. Křivoústý (1085–1138), opatruje meč při oslavách vánočních svátků roku 1099 v Žatci.

Kosmas tvrdí, že Boleslav za svoji službu dostával „každoročně vždy sto hřiven stříbra a deset hřiven zlata“.

Zajímavost

„Sám Boleslav III. Křivoústý si roli mečníka zopakoval roku 1135 na sněmu v Merseburku, kde tuto čestnou službu vykonával také pro císaře Lothara III.,“ uvádí současný historik Jan Zelenka…Čestnou úlohu tak plnil i ve vztahu ke Svaté říší římské.

4. Svolává vojsko i soud

Úřad: Maršálek

Kdy vznikl

Součástí knížecí suity se maršálek stává v polovině 12. století (zhruba v roce 1146)…„Druhou nejvýznamnější hodností byl patrně maršálek, čemuž nasvědčuje případ číšníka Dluhomila (rok 1177‒pozn. red.), jenž se stal maršálkem poté, co dosavadní maršálek získal hodnost komorníka,“ píše Doležalová.

Co obnáší

Každodenní rutina se točí hlavně kolem správy knížecích a později královských stájí, pravomocí ale má mnohem více. Především získává právo svolat zemskou hotovost a vést vojsko do boje. Také soudí členy dvora.

Známý představitel

Prvním mužem, který v roce 1255 vyniká z dlouhé řady jmen maršálků, je Vok I. z Rožmberka (†1262). Po boku českého krále Přemysla Otakara II. (kolem r. 1233‒1278) se roku 1260 účastní vítězné bitvy u Kressenbrunnu.

Zajímavost

Na počátku 14. století se maršálky stávají dědičně páni z Lipé. Jindřich z Lipé (asi 1275–1329) si ale kompetence vyloží po svém. Klidně na svůj dvůr svolává i soudní shromáždění, což tehdy může udělat jedině král.