Archeologové se nestačí divit. Ve vikinské pohřební mohyle v norském Osebergu objevují nejen pozůstatky dávné lodi, ale také stovky útržků hedvábí. Jak se sem dostalo? Původní teorie, že mohlo jít o lup, se ukázala jako lichá.

Podařilo se snad Vikingům dorazit o celých 400 let dříve než Marku Polovi do Říše středu a tkaninu z ní přivézt?

Na tržišti v centru Bagdádu se to hemží obchodníky, prodejci i kupci. Zahlédnout je na něm možné i několik mužů světlé barvy kůže. Jde o Vikingy? Ti ve své době patří k nejzdatnějším mořeplavcům.

Na svých lodích se plaví do Grónska a podle všeho také do Ameriky. Míří ovšem i na východ.

Zatímco o jejich expanzích na západ se toho díky starým norským ságám a archeologickým nálezům ví relativně hodně, vikinské výpravy opačným směrem jsou dodnes zahaleny tajemstvím. Dlouho se mělo za to, že jejich cesty končily v dnešním Rusku.

Nově to ale vypadá, že se dostali mnohem dál. Mohly vikinské expedice navštívit Bagdád, Indii, či dokonce Čínu?

Míří všemi směry

Bojiště se rychle plní mrtvolami. Všechny přitom patří severským válečníkům. Ačkoli se dnes na Vikingy díváme jako na celistvé etnikum, reálně jím nikdy nebyli. Lidé z dnešního Norska, Švédska a Dánska žili samostatně a nezřídka proti sobě i válčili.

A každá z těchto skupin také expandovala jiným směrem. Dánští Vikingové mířili do Anglie, jejich norští kolegové se plavili na Island, do Grónska a na kanadský poloostrov Labrador.

„Z dnešního Švédska pronikali Vikingové do Pobaltí, Polska, na Ukrajinu a do Ruska,“ vypočítává současný badatel Jaroslav Petr. Jak ukazují nejnovější výzkumy, nezastavilo je ani Černé a Kaspické moře, jak se kdysi myslelo…

Náročná výprava

Nepočetná skupina Vikingů se blíží k městu, jemuž říká Miklagard. Jde o Konstantinopoli, s níž navážou obchodní styky. „Sešli se v Kyjevě. Cestou dále po řece byli opakovaně přepadáváni místními divokými kmeny.

Museli zdolat četné peřeje a katarakty, kde jejich lodě přenášeli otroci,“ popisuje cestu do Konstantinopole jeden z dobových pramenů.

Ze zápisků perského úředníka Ibn Chardadbeha (asi 820–913) vyplývá, že kolem roku 870 doputují evropští obchodníci až do Bagdádu.

V Knize cest a zemí o nich sice mluví jako o Rusech, podle všeho ale šlo o Vikingy, kteří se sem vydávali po Volze, Kaspickém moři a Hedvábné stezce.

Podzemní skrýš

Na displeji detektoru kovů zabliká výstraha „přetížení“, načež se přístroj sám vypne. Je 16. července 1999, když dvojice švédských vědců, Jonas Ström a Kenneth Jonsson, se zařízením pročesává pole u vesnice Slite na ostrově Gotland v Baltském moři.

Narazí přitom na dvě podzemní skrýše z vikinských dob. Obsahují 67 kilogramů stříbra a 14 200 arabských dirhamů, jimiž se platilo ve středoasijském Samarkandu a Buchaře. Jde o města, jež leží ještě výrazně východněji než Bagdád.

Ten tak pro Vikingy podle všeho představoval jen bránu do dalších orientálních oblastí. Objev Ströma a Jonssona není ojedinělý. Severská muzea už dnes mají ve svých sbírkách okolo půl milionu dirhamů.

Buddha ve Švédsku

„Archeologické nálezy ze Skandinávie přinášejí o vazbách s Asií řadu hmatatelných důkazů,“ upozorňuje současný britský odborník Neil Price.

Na území severní Evropy je totiž nalezeno nejen velké množství dirhamů, ale také mince ražené v království Gandhára v dnešním Pákistánu, na švédském ostrově Helgö byla dokonce objevena soška Buddhy, hrob u švédské pevnosti Birka zase vydal stříbrný prsten s nápisem Alláh.

Předmětů z muslimského světa se v poslední době našlo tak velké množství, až to zavdalo příčinu ke spekulacím o rozsáhlé misi, jež měla do Skandinávie přivést islám. Žádný konkrétní důkaz o ní ale neexistuje.

Svědectví hedvábí

Hrobky velmožů z éry čínské říše Liao z 10. století vydávají svá tajemství. Archeologové v nich objeví jantar. Z podrobné analýzy vyplyne, že nerost bez jakékoli pochybnosti pochází z pobřeží Baltu.

Podle archeologa Price se sem dostal pravděpodobně díky Vikingům. „Mnohé nasvědčuje tomu, že pronikali opakovaně až do Číny,“ dodává Jaroslav Petr.

Ve Skandinávii se totiž podaří nalézt také mince, jimiž se platilo ve staročínské říši Tchang (existovala v 7.–10. století). A jak se do Švédska, Norska a Dánska dostalo hedvábí?

Některé kusy látek Vikingové ukradli v klášterech při svých nájezdech, další část koupili v Orientu. Hedvábí sem ale zřejmě doputovalo i přímo z Číny. Domnívá se to například archeoložka Marianne Vedelerová z univerzity v Oslu.

Podle ní je to i případ hedvábí nalezeného v pohřební lodi u farmy Gokstad poblíž norského Sandaru. Kousky látky jsou obtočeny pásky jemně tepaného zlata, jež má podle všeho původ v Říši středu.