Posádka obchodní lodi slyší ohromující explozi a vidí mnohakilometrový sloup prachu, stoupající k nebi. Pak se na ni snese temnota, z níž začnou pršet ohnivé projektily, nemilosrdně ničící vše živé i neživé.

V roce 1943 obsazuje zdejší prostory štáb SS a důstojníci v černých uniformách a naleštěných holínkách se ve zdejších sklepeních pravděpodobně oddávají okultním rituálům.

Pravidelně míří do sklepení starobylého sídla, do sloupové síně, v jejíž podlaze je zasazený dřevěný hexagon – šestiúhelník, kolem něhož se shromažďují.

Co dělají pak, není jasné, ale i prominentní nacisti byli proslulí svou vírou v nadpřirozeno a sklony k okultismu.

Ostatně sám vůdce SS Heinrich Himmler (1900–1945) se považoval za vtělení dávného východofranckého krále Jindřicha Ptáčníka (876–936), tak proč by nemohli jeho podřízení v protektorátu propadat podobným „zábavám“.

Nad oním hexagonem na Zbirohu přítomné nacisty nejspíš nabíjí neuvěřitelná energie, kterou dnes odborníci přičítají prasklině v geologickém podloží, na němž zámek stojí. Zvláště citlivější jedinci na to reagují, podobně jako zvířata…

Sedm beden ze studně

Co všechno se za vlády nacistů na Zbirohu odehrávalo, není jasné. Faktem je, že po Němcích tu ve sklepeních zůstalo také několik betonem zalitých prostor, které dosud nikdo neprozkoumal.

Skrývají se v nich nějaké cennosti, tajné archivy nebo svědectví o zločinech třetí říše? Nikdo neví. Úspěšnější nebyli ani badatelé, kteří se ponořili do zdejší hradní studně, jež je se 163 metry bezkonkurenčně nejhlubší na území České republiky.

Při jejím čištění sice bylo objeveno sedm beden, které sem „uklidili“ nacisté, ale jejich obsah byl prakticky bez významu. Nebo ne?

Rejdiště špionů

Krátce po skončení druhé světové války se na Zbiroh stěhuje pro změnu československá armáda, která prostor neprodyšně uzavírá před zraky veřejnosti. Co tu provádí ona, také zůstává předmětem dohadů.

V pozdějších letech tu však operuje s radiolokátory Tamara a Ramona, díky nimž monitoruje pohyb letounů NATO na Západě a informace odesílá do Moskvy. Buližníková skála, na níž se zámek nachází, působí pro tato zařízení jako přírodní zesilovač.