„Poskakují po dlažbě jako kozy a do kopce se sotva vyškrábou!“ stěžují si cestující na autobusy s nedokonalým odpružením, které jezdí z Malé Strany na Hradčany. Problémů s novým dopravním prostředkem je ale mnohem víc. A vážnějších!

Praha prožívá na počátku 20. století tramvajový boom. V roce 1907 je v provozu již přes 50 kilometrů tratí po celém městě! Bohužel ne všude mohou tramvaje kvůli členitému terénu jezdit. Problém je to hlavně na Malé Straně.

Nerudova ulice prudce stoupající na Hradčany je prostě nad jejich síly. „Nasadíme tam automobilní omnibusy,“ navrhne vedení Elektrických podniků královského hlavního města Prahy.

Zkušební jízdy dopadnou dobře a radní dávají zajímavému nápadu první autobusové linky zelenou.

Provoz mají zajišťovat čtyři autobusy od různých výrobců – od českého Laurina&Klementa, německé Süddeutsche Automobil-fabrik, italského Fiatu a francouzského Ariesu.

Dneska nic nejede!

Lidé se konečně dočkali! Autobusová linka z Malostranského náměstí na Pohořelec, která je dlouhá 1600 metrů a má devět zastávek, zahájí 7. března 1908 svůj provoz. Vozy jezdí ve čtvrthodinových intervalech od 6.00 do 22.15 hodin a lístek stojí 20 haléřů.

Pravda, cestování není zrovna nejpohodlnější a Nerudovou ulicí se autobusy doslova plouží krokem, nicméně svůj hlavní účel plní vcelku spolehlivě. Vedení Elektrických podniků je s nimi spokojeno a linku prodlouží na Křižovnické náměstí na Starém Městě.

Brzy poté však začínají autobusy „stávkovat“. Jako by se jim nelíbilo, že musejí jezdit přes Karlův most. Výpadky v jízdním řádu jsou stále častější a občas se dokonce nepodaří během dne vypravit jediný spoj!

A kvůli jejich poruchovosti dojde i k několika nehodám, které jen shodou náhod neskončí tragicky…

Narazí do zdi

Během cesty praskl hnací řetěz. Řidiči se naštěstí podaří bezpečně zastavit a odejde si zatelefonovat pro pomoc.

Zatímco je pryč, autobus Fiat se samovolně rozjede a narazí do zdi nedalekého domu… I kvůli této nehodě z května 1908 začínají radní přemýšlet, že autobusovou linku z Křižovnického náměstí na Pohořelec zruší, nebo její provoz svěří někomu jinému.

Nakonec ale ještě dají Elektrickým podnikům šanci, aby všechny mouchy vychytaly. Změní se něco? Vlastně ne, i v průběhu roku 1909 si autobusy dál „dělají“ co chtějí. Městu i provozovateli s nimi pomalu dochází trpělivost.

Autobusová linka na Hradčany de facto už není potřebná, protože k Brusce (dnešní zastávka Hradčanská) začaly jezdit tramvaje a jen o kousek dál se staví další tramvajová trať.

Přesto odpovědné osoby definitivní rozhodnutí stále odkládají, což se jim nakonec málem vymstí.

Poslední kapka

Autobus německé společnosti Süddeutsche Automobil-fabrik pomalu sjíždí Nerudovou ulicí. Najednou mu praskne hnací řetěz a vůz se nekontrolovaně začne řítit dolů na Malou Stranu. Za volantem naštěstí sedí zkušený řidič, který ho dokáže zabrzdit o obrubník.

Byť se „škoda nestala žádná a srážka též žádná“, provoz problémové linky je po nehodě, k níž došlo 17. listopadu 1909 před polednem, okamžitě zastaven.

Autobusy z Prahy zmizí a znovu se do ní vrátí až v roce 1925. První linka, po níž podstatně modernější a spolehlivější vozy jezdí, vede z Vršovic do Záběhlic.

*** Pohání ji voda ***

* V srpnu 1891, kdy se koná v Praze Jubilejní zemská výstava, je slavnostně otevřena Petřínská rozhledna.

* Lidé k ní jednoduše mohou vyjet 390 metrů dlouhou lanovkou…Ta svůj provoz zahájila před necelým měsícem a jíž pohání obyčejná voda.

* „Do horního vozu ji strojníci napustili tak, aby převážila vůz s cestujícími, který vyjížděl z dolní stanice…Ta vodní převaha dělala v zimním období velký problém, protože částečně namrzala,“ vysvětluje současný historik Pavel Fojtík.

* Elektrický pohon získá lanovka na Petřín v roce 1932, kdy je opravena a prodloužena na současných 511 metrů.