Sálem se nese obdivné ach. Marie Antoinetta kráčí s hlavou hrdě vztyčenou. Nejen kvůli tomu, že je královna, ale zdobí ji vysokánský účes a na něm jako třešnička na dortu pluje loď! Její kadeřník se vskutku vyznamenal.

Za pár dní už takových lodí v dámských účesech pluje u dvora několik. Ovšem panovnici zdobila vlasy dokonalá kopie francouzské fregaty Belle Poule, která slavila vítězství 17. června 1778 při střetu s anglickým protivníkem.

Francie poté vstoupila do americké války za nezávislost. Tvůrce tohoto mistrovského účesu, kadeřník Léonard-Alexis Autié (asi 1751–1820), se předvedl. Královně ho všechny dámy závidí…

Z pufu jsou paf

„Ten Larseneur je nemožný. Co mi to zase udělal na hlavě?“ postěžuje si Marie Antoinetta (1755–1793) na svého oficiálního kadeřníka.

Doslechla se, že v Paříži teď herečky i vévodkyně češe jistý Léonard, šikovný Gaskoněc, který má neotřelé nápady. Pravda, je prý dost samolibý a občas protivný, ale má zlaté ruce.

Královna se tak nechá trpělivě učesat od svého dvorního kadeřníka – přece ho nemůže jen tak vyhodit –, a jen co vytáhne paty, dá si tajně přivést mistra Léonarda, aby ji přečesal.

Tento muž se proslavil tím, že v dubnu 1774 vytvořil gigantickou paruku zvanou puf, ozdobenou figurkami, papouškem a třešněmi, s níž vyrazila do Opery vévodkyně z Chartres (1753–1821). Způsobila pozdvižení. Zakrátko už tuto módní novinku nosí na hlavě královna a po ní i ostatní dámy.

Hřeben na hřebík

Do jejích soukromých komnat smějí vstoupit jen urození. Léonard, potomek sloužících, získává výjimku. V roce 1780 se konečně stává oficiálním kadeřníkem Jejího Veličenstva a je na roztrhání.

Zakládá si v Paříži kadeřnickou akademii a povolává sem i své dva bratry, rovněž kadeřníky. Nechávají si říkat také „Léonard“, je to dobrá značka… Češou dámy z královské rodiny, protože bratr všechno nestíhá.

„Už s tím chci skončit,“ svěří se Léonard-Alexis v roce 1787 mladšímu sourozenci Jeanu-Françoisovi (1758–1794). Má vyděláno, rád by se stáhl do ústraní.

Titul královnina kadeřníka si hodlá ponechat, bude jí však vytvářet účesy jen pro slavnostní příležitosti. Na denní úpravu vlasů doporučí tohoto svého bratra. U dvora se mu samozřejmě bude říkat Léonard, ale slávy si užije jen krátce.

Zpackaný útěk

„Byl byste ochoten pro mě něco udělat?“ Marie Antoinetta si nechala povolat svého kadeřníka 20. června 1791 něco po poledni do svých komnat v Tulerijském paláci. Nesnese už dál nečinně tu trčet jako vězeň bouřícího se lidu.

Když jí Léonard, tedy Jean-François, přisvědčí, pošle ho se vzkazem k vévodovi de Choiseul (1760–1838). Šlechtic mu nařídí ihned se s ním vydat se na cestu. Kadeřník začne lamentovat.

Nakonec, aby ho uklidnil, mu vévoda prozradí, že bude hrát důležitou úlohu spojky při útěku královské rodiny do ciziny. Plán nevyjde, královskou rodinu zadrží ve Varennes. Jean-François sám prchá do ciziny, po čtvrt roce se však vrací.

Spočítají mu to až v období Teroru, 25. července 1794 skončí pod gilotinou. Po léta se mělo za to, že popraven byl jeho starší bratr, skutečný Léonard. Tomu se však podařilo včas utéct do Ruska a do Francie se vrátil až v roce 1814, po návratu Bourbonů na trůn.

*** Pro parádu všechno ***

* Dámy si v éře Marie Antoinetty nechávaly na hlavu nasadit důmyslnou konstrukci, pyramidu vysokou až metr, která s ozdobami vážila klidně i pět kilogramů…Spát se v ní dá jen vsedě, v kočáře musí cestovat dáma vkleče.

* Aby mohla vstoupit do dveří, bývá to monstrum z drátů, tylu, vlasů pravých i falešných opatřené pružinou. Jeden takový výtvor vyjde až na 50 000 livrů (asi půl druhého milionu Kč).