13. 11. 1872: Francouzský malíř Claude Monet vytvořil svůj první impresionistický obraz Imprese, Východ slunce, který dal jméno celému malířskému směru.    
Domů     Vyléčil Jan Marek Marci Balbína z černých neštovic?
Vyléčil Jan Marek Marci Balbína z černých neštovic?
29.1.2026
Vyléčil Jan Marek Marci Balbína z černých neštovic?

Povídá se o něm, že má lék snad na všechny neduhy. Pomáhá ženám s otěhotněním, léčí nejrůznější záněty i úporné horečky. Když jeho přítel, kněz Bohuslav Balbín, beznadějně onemocní černými neštovicemi, pomůže Jan Marek Marci i jemu. Prý díky léku, který si sám namíchal ve své lékárně.

Jeho jméno dnes málokomu něco řekne. Rodák z Lanškrouna Jan Marek Marci (1595–1667) přitom patří k těm nejvzdělanějším učencům své doby.

Je hlavním hygienikem Českého království, osobním lékařem dvou císařů, rektorem, filozofem a vlastně prvním českým fyzikem, který bývá srovnáván s Galileem (1564–1642).

Ovládá latinu, řečtinu, hebrejštinu i arabštinu a v optice některými poznatky o lomu světla předčí i slavného fyzika Isaaca Newtona (1643–1727). V roce 1662 mu dokonce nabídnou místo na slavné Oxfordské univerzitě.

V přízni Pernštejnů

Jan Marek stráví ve východočeském Lanškrouně asi šest let svého dětství. V roce 1601 se jeho otec, známý jako Marek Lanškrounský, přestěhuje i s rodinou do Litomyšle, kde zaujme významné místo purkrabího ve službách rodu Pernštejnů.

„V Litomyšli patřil Marek Lanškrounský, zřejmě velmi schopný úředník a hospodář, mezi přední osobnosti města,“ podotýká spisovatel Ivan Štoll (1935–2017). Brzy si zakoupí dům na náměstí a má se natolik dobře, že může poslat nadaného syna na studia.

Jan Marek navštěvuje gymnázium v Jindřichově Hradci, pak jezuitskou univerzitu v Olomouci a v roce 1616 získá hodnost magistra. Poté studuje lékařství na Karlově univerzitě a záhy zde začne sám vyučovat.

Smrti unikne o fous

Jenže pražská univerzita právě zažívá hluboký úpadek. Slavní učenci, zdobící ještě donedávna dvůr císaře Rudolfa II. (1552–1612), již zemřeli anebo Prahu opustili.

České země se zmítají ve stavovském povstání proti Habsburkům, vysoká škola nemá peníze ani kvalitní profesory. A pak přichází listopad 1620 a s ním osudová porážka na Bílé hoře.

Stavovské vojsko je rozdrceno, začne pronásledování a perzekuce, rektor univerzity, vynikající lékař Ján Jesenský (1566–1621), je popraven. Mladý Jan Marek Marci smrtícímu víru politických událostí naštěstí unikne.

V roce 1625 obhájí doktorskou práci z medicíny, je jmenován profesorem a zanedlouho i děkanem lékařské fakulty. Nezanedbává však ani svou praxi, léčí, a stává se dokonce hlavním hygienikem Českého království.

Asistuje přírodě

Za stohem papírů není Jana Marka ani vidět. V knihách leží už od rána a hltá jednu stránku za druhou. Jako lékař je nesmírně svědomitý a snaží se neustále vzdělávat. I jeho přístup k léčení je veskrze moderní.

Odmítá dobové praktiky nekonečného pouštění žilou a podávání drastických projímadel či dávidel, moření pacientů hladem a různými drsnými procedurami. „Byl především zastáncem prevence a zdravého způsobu života,“ zmiňuje se Štoll.

Marci zdůrazňuje, že organismus je třeba posilovat vydatnou, správně kořeněnou stravou a pohybem na čerstvém vzduchu, doporučuje i různé sportovní nebo míčové hry.

Nemocným klade na srdce, aby hodně odpočívali, a podává jim co nejjednodušší léky, hlavně rostlinné. „Příroda je nejlepší lékař. Já jsem tu jen od toho, abych jí asistoval,“ říká s oblibou.

Klade důraz i na duševní pohodu pacienta, často ho navštěvuje, povídá si s ním a udržuje ho v dobré náladě. Pravidelně jezdí také do Karlových Varů, aby se přesvědčil o léčebných účincích tamních teplých pramenů.

Zázračná uzdravení

V ulicích je hrobové ticho, jen z dálky se ozývá tlumený zvuk zvonů ohlašujících další mrtvé. Jan Marek Marci mezitím sepisuje jasné pokyny – oddělit nemocné, větrat a pravidelně vykuřovat domy.

V době třicetileté války a častých epidemií není jeho úloha snadná. Jen v letech 1625–1666 vypukne v Praze devětkrát mor a ještě v roce 1680 mu podlehne na 15 000 lidí, mezi nimi i Markova dcera Barbora Cecílie.

Kromě moru tehdy ovšem řádí i epidemie černých (pravých) neštovic, tyfu a dalších nemocí, vůči nimž je lékařská věda prakticky bezmocná. Marci to ale nevzdává – den co den se zavírá ve své lékárně, kde se snaží namíchat účinný lék proti zákeřným nemocem.

Povídá se, že několika lidem skutečně zachránil život. Je mezi nimi i jeho důvěrný přítel, jezuitský učenec Bohuslav Balbín (1621–1688).

Ve šlépějích Galilea

Marciho touha po poznání je neukojitelná. Publikuje, učí a léčí, ale věnuje se i celé řadě dalších vědních oborů.

„Potají se zabýval přírodními zákony a ve své pracovně experimentoval a promýšlel problematiku fyzikální,“ informuje současný spisovatel Vít Haškovec.

Učenec se zabývá především otázkou pohybu, kterou o něco dříve studoval v Itálii „otec novověké vědy“ Galileo Galilei. Marci ovšem ví o jeho práci jen z doslechu, k většině svých poznatků dospěje sám. Správně popíše volný pád, skládání pohybů i kmitání kyvadla.

Pokusí se popsat i balistickou křivku, potřebnou pro zaměření dělostřelby, což je v Evropě zmítané válkou obzvlášť užitečné. Provádí rovněž optické pokusy a pozorování, jimiž předčí pozdější Newtonovy objevy.

Lékařem dvou císařů

„Položte ho tady, rychle,“ rozkáže Marci a odhrne z provizorního stolu zakrvácený plášť. Plné ruce práce má obětavý lékař i během švédského obléhání české metropole.

Praha je v roce 1648 ponechána bez dostatečné vojenské posádky a obrany přístupových cest na Staré Město se ujmou společně studenti Klementina i Karolina.

Marci se přímo podílí na formování studentských ozbrojených oddílů a jako lékař zřídí v Klementinu obvaziště. Na dělové koule, které létají kolem a ničí výzdobu Staroměstské mostecké věže, nedbá, energicky a obětavě plní své poslání.

Za své zásluhy je jmenován císařským radou, posléze i osobním lékařem Ferdinanda III. (1608–1657) a jeho nástupce Leopolda I. (1640–1705).

Od roku 1662 je rektorem pražské univerzity, pět let nato je navržen na člena slavné Královské společnosti nauk v Londýně, toho už se však nedožije. Umírá o Velikonocích 10. dubna 1667 na mozkovou mrtvici v tehdy úctyhodném věku 72 let.

Pochován je pravděpodobně v kostele sv. Klimenta v pražských Holešovicích, jeho hrob se však nedochoval.

Zdroje informací a fotografie
Související články
reklama
Zajímavosti
Honili se za míčem i papežové?
Udivený papež Lev X. vyhlédne z okna. Až k jeho uším totiž dolehl hlahol, nesoucí se zpoza hradeb Vatikánu. Když se Svatý otec zadívá do dáli, spatří skupinku mužů, kteří si hrají s koženým míčem. Píše se rok 1521. Přidá se Lev X. k nim? Povahu by na to rozhodně měl. Popisován je jako bezstarostný a všehoschopný požitkář…   […]
Nepřežili janičáři Požehnanou událost?
Mustafa cítí zklamání. Teď se dozvěděl o sultánově dekretu, jímž panovník Osmanské říše zakládá nové vojenské sbory. Z každého janičárského praporu pro ně bude vybráno 150 mužů. Mustafovi se ale takové novoty, podobně jako dalším ze 135 000 janičárů, vůbec nelíbí. Z ochránců kati Mustafa (†1826) si pokládá hlavu do dlaní. Na chvíli se zasní. […]
Princezna Kunhuta si prosadila rozvod
„Připadám si tu jako vyhnanec. Kéž by Bůh dal a moje utrpení brzy skončilo,“ povzdechne si roku 1302 Kunhuta, manželka mazovského knížete Boleslava II. Nejvyšší její prosby vyslyší. Jejich nešťastné manželství spěje k rozluce.    Český král Přemysl Otakar II. (1233‒1278) se od své první manželky Markéty Babenberské (1204/1205‒1266) dětí nedočká. Dělí je velký věkový rozdíl, […]
premium
Snil příbuzný Michelangela o komunismu?
„Žádní chudáci, ani boháči,“ vykřikuje mladý Filippo Buonarroti. Je mu asi 25 let a je okouzlen propukající francouzskou revolucí. Nakonec odjede na Korsiku, aby revoluční myšlenky šířil i tam. Z ostrova je ale vypovězen a uvržen do vězení!  Svému praprastrýci, slavnému renesančnímu umělci Michelangelu Buonarrotimu (1475–1564), jako by Filippo (1761–1837) z oka vypadl. Podobá se mu […]
Věda a vynálezy
Citroën si vychovával zákazníky už od kolébky
Sází na originální reklamu a za propagaci svých aut utrácí milionové částky. Rád riskuje a snaží se vyrábět levné a přitom kvalitní vozy, o nichž bude s obdivem mluvit „celý svět“. Francouzský průmyslník a vizionář André Citroën si prostě plní svoje sny a během života vybuduje základy respektované automobilové značky, která letos slaví 100. narozeniny!   […]
Penicilin: Fleming vydělal na své zapomnětlivosti
Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí.   1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis. Hrůzy […]
Slavnostní otevření Panamského průplavu: Američané museli nejdřív porazit moskyty
Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných. Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.   Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od […]
Sigmund Freud: Ve středověku by ho upálili?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Poznejte Idunn. Bohyni, která omlazuje
enigmaplus.cz
Poznejte Idunn. Bohyni, která omlazuje
Zlaté jablko se objevuje v příbězích po celém světě a jedná se dokonce o královský artefakt. Kde se víra v jeho moc bere? Po odpovědi můžeme pátrat u severské bohyně Idunn. [gallery ids="174048,174
Tuzemská věda ocenila další České hlavy
21stoleti.cz
Tuzemská věda ocenila další České hlavy
Česká hlava by se mohla nazývat „domácí nobelovkou“ – jde o největší ocenění, které tuzemský vědec může získat. Už od roku 2002 jsou ceny udělovány pro nejlepší české patenty, objevy a vynálezy Na
Patent tiskařce udělil sám císař
epochalnisvet.cz
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
epochaplus.cz
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz